Náměstí Rüdesheimer Platz na jihozápadě Berlína je jednou z obytných čtvrtí se zachovalou zástavbou. Před supermarketem s biopotravinami si postavili tři členové místní sociální demokracie (SPD) předvolební stánek. Kolemjdoucím rozdávají látkové nákupní tašky s propagačními materiály a snaží se s nimi navázat rozhovor, což není snadné.
„Předvolební kampaň je vždycky obtížná,“ konstatuje jeden z nich, čtyřicátník s pěstěným plnovousem. A s filozofickým nadhledem dodává: „Jde to nahoru i dolů a momentálně spíš dolů.“
Před nedělními volbami do berlínského zastupitelstva se pohybuje SPD těsně nad 20 procenty. Při posledních volbách v září 2021 získala o 1,5 procentního bodu víc, což jí stačilo na vítězství.
Neplatné volby coby ukázka...
Tehdejší hlasování však provázela spousta chyb a zmatků. Ve volebních místnostech chyběly hlasovací lístky, tvořily se dlouhé fronty, řada voličů nemohla volit, a proto byla poslána domů. Ústavní soud prohlásil hlasování za neplatné a zařídil nové.
SIERING: Tygr na svatbě, šílenci v Neuköllnu a bizarní volby |
Tentokrát by snad mělo všechno proběhnout hladce. Před opakovaným hlasováním se přihlásilo více než 50 tisíc dobrovolníků, aby pomohli ve volebních místnostech. Je mezi nimi i mnoho mladých lidí, kteří chtějí zabránit tomu, aby se jejich město znovu ztrapnilo.
Podle průzkumů jsou favoritem voleb opoziční křesťanští demokraté (CDU), kteří mohou počítat s 23 až 25 procenty. Jejich lídr Kai Wegner aspiruje na úřad berlínského starosty. Tvrdí, že teprve zisk nad 25 procent může přinést změnu ve městě. Proto nabádá voliče, aby šli volit a stávající levicová trojkoalice vedená primátorkou za SPD Franziskou Giffeyovou už neměla většinu.
Součástí berlínské vlády jsou vedle sociálních demokratů ještě Zelení a strana Levice. Berlíňané jsou s její prací značně nespokojeni. Očekává se, že se to podepíše i na nižší volební účasti. Důvodem je, že v zásadních problémech města se toho příliš nezměnilo – ani lidé s průměrnými příjmy nemohou najít dostupné bydlení. Infrastruktura, ať už se jedná o školy, mosty, nebo místní dopravu, se rozpadá rychleji, než se ji daří obnovovat.
... nefunkční správy metropole
Jeden příklad za všechny. Probíhá rekonstrukce důležitého severojižního tunelu S-Bahnu, jež nabrala zpoždění. Navíc je zároveň uzavřena centrální linka metra na severu. Během stavebních prací pro novou výškovou budovu na náměstí Alexanderplatz se propadl podzemní tunel o několik centimetrů. Obyvatelé čtvrtí Prenzlauer Berg, Pankow a severních částí města musí jezdit přeplněnými náhradními autobusy.
Správa metropole je přetížená a nefunkční. Vystavení nového rodného listu trvá čtyři měsíce. Může za to labyrint kompetencí mezi jednotlivými obvody a metropolitní správou. Berlínská vláda proto narychlo schválila základní parametry správní reformy. Protesty obvodů, jež se obávají, že přijdou o vliv, přišly vzápětí. „Když chcete vypustit rybník, nemůžete se ptát žab,“ komentovala to primátorka Giffeyová.
Předem ohlášená katastrofa. Proč musí Berlíňané znovu volit zemský parlament |
Reforma městské státní správy je ovšem také jediné, na čem se berlínská trojkoalice dokázala jakžtakž shodnout. Jinak ji toho příliš nespojovalo. Levice usiluje o vyvlastnění velkých bytových podniků, jak to požadovalo úspěšné referendum z roku 2021. Zelení se zase zaměřili na vytlačování aut z města, aniž by nabízeli lepší veřejnou dopravu.
Jak by řešil problém se stále houstnoucí automobilovou dopravou, však neřekl ani kandidát CDU Wegner. Je sice považován za sympatického člověka, ale bez charismatu. Klíčové bude, s kým se mu podaří sestavit novou vládu. Moc možností nemá. Tradiční partner jeho strany, liberální Svobodní demokraté (FDP), opět vrávorají nad pětiprocentní hranicí. A politická propast mezi CDU a Zelenými je v metropoli větší než jinde v Německu, kde už obě strany spolu nějakou dobu vládnou. A tak zřejmě dojde na neoblíbenou, ale jedině možnou koalici se sociálními demokraty.
