Více než sto běženců a několik řidičů - to byla posádka dvou nákladních automobilů, které v polovině řijna zamířily z Nigeru do sousedního Alžírska. V jednom z aut seděla i čtrnáctiletá Šafa spolu se svou matkou a dvěma mladšími sestrami - byly na cestě za příbuznými, kteří v Alžírsku už nějakou dobu žijí. Jenže tam nikdy nedorazily.
Začali jsme umírat
SMRT BĚŽENCŮ NA SAHAŘEBěženci zahynuli na Sahaře v polovině října, ale teprve tento týden byly jejich pozůstatky v poušti objeveny. Záchranáři zatím našli 92 těl, není však vyloučeno, že počet obětí není konečný. Mezi mrtvými je sedm mužů, 33 žen a 52 dětí. Těla byla objevena poblíž hranic s Alžírskem, přibližně 160 km severně od nigerského města Arlit. Nigerská vláda v pátek vyhlásila třídenní státní smutek a slíbila, že proti nelegálním převaděčům ostře zakročí. V naději na lepší život opustí Niger každoročně stovky lidí. Někteří odcházejí nastálo, jiní stráví prací v zahraničí několik let a s výdělkem se pak vracejí domů. Nejčastějším cílem těchto nelegálních běženců je sousední Alžírsko či Libye, ale mnozí míří i do Evropy - podle údajů OSN jen letos na evropskou půdu vstoupilo více než 32 000 afrických uprchlíků. Zdroj: Reuters |
Kdesi uprostřed písečných dun Sahary se jedno z vozidel porouchalo a trvalo den, než se jej podařilo opravit. V horku se zásoby vody rychle tenčily, až zmizely docela. Uprchlíci sice objevili nedalekou studnu, ale byla téměř vyschlá a většina lidí začala trpět žízní. Řidiči slíbili, že vodu obstarají, nasedli do druhého auta a odjeli. Než se vrátili, uplynula noc a další den.
"Tehdy začali lidé umírat. Ten druhý den bez vody zemřelo asi 15 z nás. Pak se řidiči vrátili s nějakou vodou. Pokračovali jsme v cestě, se všemi těmi mrtvými těly uvnitř auta," popsala Šafa BBC.
Konvoj pak překročil nigersko-alžírské hranice a nedlouho poté v dálce spatřil alžírské bezpečnostní jednotky. Řidiči zastavili a přikázali běžencům, aby se ukryli v příkopu. Strávili tam další noc, opět bez vody, která znovu došla. "Jedna žena si začala stěžovat a jeden z řidičů vzal hadici a začal nás s ní bít. Mnoho žen a dětí zemřelo. Řidiči měli trochu vody v kanystrech, ale schovávali si ji jen pro sebe," uvedla Šafa.
Záchranáři u těl mrtvých běženců
Nikdo nám nepomohl
Když bylo jasné, že kolem alžírských hlídek nelze nepozorovaně proklouznout, zamířila obě auta zpět do Nigeru. Tam řidiči zastavili a vyložili mrtvá těla na písek. "Položili je na zem - nejdřív matky, na ně potom jejich děti. Nám, kteří jsme se ještě byli schopní hýbat, slíbili řidiči, že nás vezmou zpátky do naší vesnice. Během cesty ale došel benzín a řekli nám, že jim máme dát peníze na další. Předtím, než vyrazili, nám přikázali, abychom vylezli z auta, pak odjeli," vzpomíná Šafa.
Žízniví a hladoví uprchlíci marně čekali na jejich návrat. Po dvou dnech bez vody a jídla pochopili, že nezbývá nic jiného, než vyrazit pěšky. Vyčerpanou skupinu lidí několikrát minulo auto, ale žádné z nich nezastavilo. "Za tu dobu kolem nás projelo pár aut, pokoušeli jsme se je zastavit, ale nikdo nám nepomohl. Jedno z aut dokonce tři z nás srazilo a zabilo. Pak už nás zbylo jen osm, včetně mě, maminky a mých sester," vylíčila Šafa.
ČTĚTE TAKÉ: |
Pohřbila jsem maminku i sestry
To nejhorší ji však teprve čekalo. "Když jsme se unavili, sedli jsme si pod strom. Tam jedna z mých sester zemřela. Pohřbili jsme ji na místě. Pak jsme šli dál. Příští den zemřela i druhá moje sestra. O den později zahynula maminka. Sama jsem obě pohřbila. Pak už jsem nemohla dál. Našla jsem další strom a posadila se do jeho stínu, už jsem začínala ztrácet naději," popisuje Šafa.
Děvče však nezemřelo, v poslední chvíli ji zachránil řidič kolemjedoucího auta - jediný, kdo zastavil. Dal dívce napít a najíst a odvezl ji zpět do její vesnice, kde se setkala s tetou a dědečkem. "Tatínek zemřel už dávno, teď je mrtvá i maminka, nemám žádné sestry, žádné bratry," říká Šafa. "Podle toho, co vím, jsem přežila jen já, jedna holčička a 18 mužů. Na začátku nás bylo víc než sto."
