Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvO tom, že Rusové útočí pod vlivem tvrdých drog a alkoholu svědčí podle Petra Pojmana nezpochybnitelné důkazy. „Mohu to potvrdit. V opuštěných zákopech ruské armády jsem našel injekční stříkačky a velké množství alkoholu.“
Mučírny a tvrdé drogy
„Potvrzují to i výslechy svědků,“ pokračuje kriminolog. On sám navštívil ruskou mučírnu, kde bylo množství krvavých stop po výsleších, které okupanti vedli s místními obyvateli.
„Hovořil jsem se svědkem, který v této místnosti strávil šest hodin. Popsal detailně deviantní chování ruských vojáků a řekl, že ruští vyšetřovatelé, kteří ho v podzemí drželi, byli očividně pod vlivem těžkých drog. Spolu s pitím alkoholu jde o další projev, který zvyšuje agresivitu ruské armády,“ pokračuje kriminolog, podle kterého to jasně vypovídá o morálním úpadku ruské armády.
„Část ruských vojáků je tak nesporně pod vlivem drog a alkoholu. A co se drog týče, nejde pouze o lehké drogy, například marihuanu. To, jak se Rusové chovají, s vámi marihuana neudělá. A stříkačky dokazují, že jde opravdu o tvrdé drogy,“ míní Pojman.
Podle kriminologa se teď hovoří zejména o odkrytých hrobech v okolí osvobozeného Izjumu. Pojman ale v Rozstřelu upozornil, že zločiny byly páchány na celém okupovaném území a je jich obrovské množství.
„Je obtížné, aby probíhalo detailní vyšetřování. Těch zločinů bylo spáchané takové množství, že žádná policie na to nemohla být připravena. V této chvíli v podstatě odkrýváme pouze první stopy hrůz, kterých se zde dopouštěla ruská armáda,“ konstatuje kriminolog, podle něhož bude nakonec odhaleno násobně více zločinů.
Zločiny řídí i FSB
Podle Pojmana je nezpochybnitelné, že Rusko se na okupovaných územích dopouští genocidy, válečných zločinů. Má navíc velmi propracovaný systém správy obsazených oblastí. „Dostali jsme se teď na území, které Rusové okupovali od začátku konfliktu, tedy zhruba půl roku.“
„A jasně z toho vyplývá, že na zločinech se nepodílela pouze ruská armáda, která okupované území obsadila,“ navazuje kriminolog. „Už teď víme, že v Izjumu se na zločinech podílela i Federální služba bezpečnosti (FSB). Ta přijíždí poté, co už na obsazeném území funguje ruská okupační administrativa.“
„FSB provádí probírku obyvatelstva a všichni, kdo by mohli představovat nějaké potenciální riziko pro okupační moc, jsou cíleně likvidováni. Jsou dobře vybaveni, mají od místních kolaborantů seznamy adres a cíleně vyhledávají Ukrajince, kteří by mohli ohrozit jejich moc,“ tvrdí Pojman.
Po osvobození oblasti ukrajinskou armádou podle kriminologa tito kolaboranti rychle zmizeli, zřejmě uprchli společně se stahující se ruskou armádou.
Kriminolog v tuto chvíli působí v oblasti, která byla zásadním způsobem vylidněna. Kvůli bojům z ní odešlo obrovské množství lidí. Ti, kteří zůstali, museli žít ve velmi skromných a nebezpečných podmínkách. Jen osobní zásoby je zachránily od několikaměsíčního hladovění.
Část ruských vojáků projevila lidskost
Podle Pojmana byl ruský útok z drtivé většiny brutální a vůči místnímu obyvatelstvu nevybíravý, přesto se mezi ruskými vojáky našli i ti, kteří projevili soucit a s místními obyvateli se dělili o humanitární pomoc.
„Popisují to i konkrétní svědkové. Někteří ruští vojáci projevili lidskost a poskytli část svých zásob. Někteří pomohli při odvozu dětí na bezpečná místa. S tím se skutečně setkáváme. Ale skutečností je, že většina obchodů tam byla zavřená a byl tam nedostatek potravin. Ten je tam dodnes,“ dělí se o zážitky kriminolog.
Petr Pojman pracuje v Charkovské oblasti pro spolek Team for Ukraine. „Spolek ale není zdaleka jen výzkumnou organizací, která by se zabývala zločiny a chováním ruské armády. To je hlavně moje osobní téma.“
„Já jsem členem České kriminologické společnosti a ta darovala vyšetřovatelům válečných zločinů dron, který je velmi důležitý pro posouzení celkových dopadů okupace. Jsou zde čtvrti, které jsou v podstatě celé zlikvidované a celkový kontext vidíte jenom z dronu,“ míní kriminolog.
„Teď se navíc z Čech připravuje transport několika sanitek, měly by brzy dorazit na východ Ukrajiny, kde budou sloužit pro záchranu životů. Bohužel zrovna sanitky nemají na frontě dlouhou životnost, protože jde většinou o civilní automobily, které nejsou připravené na válečné podmínky a jejich potřeba víc a víc,“ uzavírá Petr Pojman.
