Komorowski ve svém inauguračním projevu slíbil, že bude hledat společná východiska při spolupráci s opozicí. Polsko podle něj potřebuje méně politických bojů a zášti. Jeho první zahraniční cesty v roli hlavy státu povedou do Bruselu, Paříže a Berlína.
Bývalý maršálek Sejmu Komorowski, který je členem proevropsky laděné Občanské platformy premiéra Donalda Tuska, zvítězil v červencových předčasných volbách nad konzervativcem Kaczyńským. Předchozí prezident, Kaczyńského bratr a dvojče Lech tragicky zahynul při dubnovém leteckém neštěstí u západoruského Smolenska.
Komorowski dnes podle polské agentury PAP poděkoval takřka devíti milionům Poláků, jejichž hlasy ho do prezidentského křesla vynesly, a dodal, že si je vědom skutečnosti, že téměř osm milionu Poláků poskytlo podporu jeho rivalovi Jaroslawu Kaczyńskému.
Ten se podle agentury AFP dnešní slavnostní ceremonie nezúčastnil. Přítomni ale byli kromě 560 poslanců a senátorů například legendární polský bojovník proti komunismu a první polský postkomunistický prezident Lech Walesa nebo exprezident Aleksander Kwaśniewski.
Komorowski zvítězil až ve druhém kole předčasných prezidentských voleb, kdy získal 53 procent hlasů; Kaczyński za ním zaostal o sedm procent.
V Maďarsku převzal nejvyšší úřad v zemi bývalý olympijský mistr Pál Scmitt. Do funkce 68letého konzervativního politika a bývalého předsedu maďarského olympijského výboru zvolil maďarský parlament ovládaný pravicovou stranou Fidesz na konci června. Schmitt poté ze strany odešel.
Slavnostního uvedení se v prezidentském paláci v Budapešti podle agentury MTI zúčastnilo na 200 hostů včetně premiéra Viktor Orbána či bývalého prezidenta Ference Mádla. Kromě Schmittova předchůdce při něm chyběli také socialisté a maďarští zelení; pozvánky na slavnostní uvedení prý obě opoziční strany dostaly pozdě.
Schmitt ve slavnostním proslovu podle agentury AP prohlásil, že bude pracovat na obnově pověsti země a na tom, aby na ni mohli být Maďaři pyšní.
Šermíř olympionik
Nový prezident se také zmínil o návrhu nové maďarské ústavy, jejíž přijetí se čeká příští rok. Do její preambule prý navrhne zmínku o křesťanství jako znaku evropské identity země.
Hodlá také chránit maďarštinu a jako olympijský vítěz se pokusí do ústavy včlenit zmínku o sportu, uvedla MTI.
Vládní Fidesz má v parlamentu dvoutřetinovou ústavní většinu. Může tak prosazovat změny ústavy bez podpory dalších stran.
