Čtvrtek 2. února 2023, svátek má Nela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Poláci řeší krizi po svém. Někteří těží uhlí načerno, vydělají víc než v práci

Povrchový uhelný důl u obce Pawlowice, Polsko (6. prosince 2019) foto: Reuters

Ruská invaze na Ukrajinu proměnila situaci na energetickém trhu, Polsko přestalo dovážet ruské uhlí. Až 77 procent polských domácností však uhlím vytápí, z toho 37 procent tím ruským. Poláci se tak pustili do podnikání, které je v době energetické krize lukrativnější – do ilegální těžby této nedostupné suroviny.
  9:59

Polský taxikář Grzegorz říká, že poptávka po jeho službách je tak vysoká, že mu telefon prakticky nepřestává zvonit. Lidé ale nemají zájem o svezení. Gregorz taxikaření právě pověsil na hřebík a pustil se do podnikání, které je v době energetické krize lukrativnější – do ilegální těžby uhlí,

V okolí dolnoslezského Walbrzychu, kde bydlí, bývá uhlí i pouhý metr pod povrchem polí, rekreačních oblastí nebo zahrad. Tým složený ze čtyř mužů dokáže za hodinu vydolovat tunu a za půl dne práce si každý z nich může vydělat 1 000 zlotých (asi 5 200 korun), to je zhruba 60 procent průměrného výdělku za celý týden, píše agentura Bloomberg.

„Moje žena s tím nesouhlasí a dělá si o mě starosti, ale jako taxikář bych si tolik nevydělal,“ řekl Gregorz, když vytahoval kýbl „černého zlata“ z jámy na okraji obytné čtvrti. Jeho dva spolupracovníci dobývali uhlí pomocí krumpáčů.

Nejšpinavější z paliv zažívá velký návrat, protože Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině zadržuje dodávky plynu. V Polsku navíc stále značná část domácností k topení používá uhlí. Suroviny je nedostatek a vláda si s tímto problémem zatím nedokáže příliš poradit.

S tím, jak se zásoby ztenčují a teploty klesají, se vláda snaží zajistit uhlí a obce ho distribuují. Krátce po začátku války v některých uhelných skladech surovina došla a objevily se pochyby o ujišťování prezidenta Andrzeje Dudy, že Polsko má dost uhlí na 200 let.

A tak lidé berou věci do svých rukou. Někteří topí odpadky, a přispívají tak ke špatné kvalitě ovzduší v zemi, kde tři velká města jako Varšava, Krakov a Vratislav, se nedávno v jednu chvíli nacházela mezi deseti místy s největším znečištěním na světě.

Obyvatelé Walbrzychu se buď vydali pro uhlí přes hranici do Česka, nebo vzali do rukou lopaty a kopou. Starosta Roman Szelemej vyčítá vládě, že Polsko přivedla do závislosti na uhlí. „Tato krize ukazuje, že to byla chyba,“ říká.

Šachty chudoby

Walbrzych a jeho okolí 200 let žily z těžby uhlí, poslední oficiální důl zavřel v roce 2 000 a tisíce horníků poté zůstaly bez práce. Nelegální těžba tu není ničím novým. V okolních městečkách a vesnicích je 12procentní nezaměstnanost, což je asi třikrát více než ve městě samotném.

Ti, kdo mají z minulosti nějaké zkušenosti, se k nim nyní vracejí s vidinou možnosti vydělat si. Takzvané biedaszyby (šachty chudoby) se vyrojily v lesích, polích a mezi křovisky. Je jimi poseta i jedna ze zahrádkářských kolonií na předměstí Walbrzychu. Jeden z místních říká, že někdo potřebuje peníze a někdo jiný zase uhlí. Radnice mezitím posílá policejní hlídky na místa oblíbená mezi horníky dobývajícími uhlí načerno.

Grzegorz vzhledem k tomu, že se podílí na ilegálním obchodu, odmítl prozradit své jméno i věk. Říká, že využívá příležitosti vydělat si, ale tvrdí také, že pomáhá vyřešit nejhorší energetickou krizi za celá desetiletí.

Šéfem jeho skupiny je Bartosz, který v minulosti pracoval tři roky jako horník. Jáma, ve které pracují, je asi tři metry hluboká. Dva muži, kteří kopou uhlí, do ní sestupují po ručně vyrobeném dřevěném žebříku. Grzegorz plní uhlím pytle, které pak odnesou do auta schovaného za stromy. „Budeme tu kopat tak dlouho, dokud budeme schopni dobývat uhlí,“ řekl Grzegorz. „A pak vykopeme novou jámu,“ dodal.

Autoři: ,

Mohlo by vás zajímat