Kurie - správa diecéze - neoznámila, kolik zájemců o studium přijímací zkoušky nakonec zvládlo, upozornil polský list Gazeta Wyborcza v článku o krizi církve v katolické zemi.
„Je to mimořádně špatný výsledek v diecézi, která je pokládána za centrum náboženského života v Polsku,“ upozornil list. „V kurii je poplach protože taková katastrofa tu ještě nebyla,“ okomentoval situaci nejmenovaný farář z farnosti v okolí Krakova.
Dodal, že nejde o závody, ale stejně je ostudné, že v sousední diecézi se zájemců o povolání duchovního našlo mezi mladými muži několik desítek, zatímco v Krakově jich je „jako šafránu“.
Krize v získávání nových zájemců o povolání duchovního je podle deníku už vidět v tvrdých číslech: letos církev v Polsku vysvětila 192 duchovních (z toho v pěti diecézích jen jednoho či dva), loni 212 a o rok dříve 264. Podobně klesají i počty duchovních: z 24 208 v roce 2020 na 23 984 o rok později.
„Není tajemstvím, že intelektuální úroveň a emocionální stabilita jsou (pro kněze) důležité, ale (do seminářů) se hlásí mladí dezorientovaní muži, kteří nejsou stálí. Mnoho seminářů, včetně krakovského, zavedlo nultý ročník, aby se ukázalo, zda se kandidát na duchovního skutečně hodí,“ řekl deníku kněz, který donedávna působil jako pedagog.
Církev se snaží poradit si s krizí mimo jiné příručkou určenou zájemcům o povolání duchovního. V ní se podle listu nejprve rozebírá, co by nemělo být překážkou - jako například nejistota, protože „nikdy nezískáš naprostou jistotu“, a tak stačí, že „navzdory obavám cítíš, že by to mohlo být to pravé“. Podobně nevadí, že dotyčný nikdy nebyl ministrantem, potýká se s těžkou situací v rodině, anebo „ustavičně zápolí s hříchy“. Nevadí ani zájem o děvčata, ani to, že zájemce nepokládají za „pořádného chlapa“.
Ale církev má i seznam signálů svědčících proti možné budoucí dráze duchovního. Tím je třeba přístup k tomuto poslání jako k profesi se slušnými benefity včetně respektu společnosti, sociálního postavení a slušného výdělku, nátlak od příbuzných, problémy s vlastní osobností či pochybnosti o víře.
„Ještě na začátku střední školy jsem pomýšlel na to, že se stanu knězem. Jsem věřící, ale církev v Polsku jako instituce je tak vzdálena realitě, že bych se určitě nenechal zlákat do místního semináře. Nevylučují, že po studiu se k myšlence stát se duchovním vrátím, ale nechtěl bych teologii studovat v Polsku,“ řekl listu jeden z potenciálních zájemců.
„V Polsku je málo duchovních, kteří hovoří jazykem srozumitelným mladým lidem,“ míní dominikán Tomasz Dostatni. „Kandidáti do seminářů nebudou, když ve farnostech ubývá dětí. Dočkali jsme se v Polsku doby, kdy masový katolicismus zaniká,“ řekl listu tento řeholník, který by po vzoru zkušeností z Francie uvítal i v Polsku malé, ale opravdu fungující náboženské obce.
