Šestadvacetiletý Karol, který od dětství sloužil v kostele jako ministrant, snil o tom, že ve své rodné Bydhošti jednou vstoupí do semináře a stane se duchovním. „Měl jsem hlubokou víru,“ říká. To bylo ale předtím, než ho znásilnil kněz. „Celá církev je otrávená,“ myslí si nyní.
Kněz Pawel Kania ho poprvé sexuálně napadl, když mu bylo čtrnáct let. Ačkoli Kania v roce 2005 čelil ve Vratislavi podezření ze zneužívání dětí, církev problém vyřešila tím, že ho odtamtud přesunula do Bydhošti. Tam ho pověřila vedením ministrantů, mezi kterými si vyhlédl Karola.
„Všichni věděli, že skrývají pedofila. Je to neuvěřitelné. Byl podezřelý ze zločinů na dětech a poslali ho, aby učil náboženství nezletilé,“ uvedl Karol, jenž zůstává v anonymitě. Spravedlnost si na Kaniu došlápla až v roce 2015, mezitím ho církev stihla ještě několikrát přemístit.
Církev ztratila pro mladé význam
Karolův příběh je součástí série skandálů souvisejících se sexuálním zneužíváním, která uvrhla polskou katolickou církev do hluboké krize a výrazně nahlodala důvěru mezi mladými lidmi.
Do kostela nyní pravidelně chodí pouze 23 procent Poláků mladších pětadvaceti let, což je třetina počtu z roku 1992. Seminář v Bydhošti v létě pro nedostatek studentů skončil. „Zničující pokles náboženské praxe mezi mladšími Poláky,“ komentoval situaci primas polské církve Wojciech Polak.
„Plíživá sekularizace Polska se proměnila ve cval. Je to časovaná bomba, která dříve či později exploduje,“ řekl listu The New York Times (NYT) profesor Andrzej Kobylinski, jenž patří ke kritikům neschopnosti polské církve bojovat proti sexuálnímu zneužívání ve svých řadách.
Ve srovnání s dalšími zeměmi v Evropě je Polsko stále baštou víry. Téměř 84 procent tamních obyvatel se hlásí ke katolické víře. V Česku je to oproti tomu podle loňského sčítání jen sedm procent.
Katolická církev má napříč Polskem 33 tisíc kněží v deseti tisících farnostech a je úzce spojená s polskou vládou. Strana Právo a spravedlnost (PiS), která zemi vede od roku 2015, provedla sérii změn, které církev uvítala. Patří mezi ně téměř kompletní zákaz potratů, zákaz nedělních nákupů, rozšíření zákona zakazujícího rouhání či omezování práv sexuálních menšin.
Teolog Stanislaw Obirek se domnívá, že církev ztratila pro mladé lidi význam, protože odmítla jít s dobou. „Zachovává si nadřazený postoj a zamrzlou hierarchii, která odmítá modernizaci. Poláci, kteří vyrostli v otevřené společnosti, se v ní už nepoznávají,“ řekl stanici France24.
Podle filozofa Tomasze Terlikowského, jenž vedl komisi vyšetřující zneužívání jeptišek mnichem odsouzeným v září za znásilnění, je nyní „největší hrozbou pro církev lhostejnost. „Mladí lidé ztrácejí zájem o instituci poskvrněnou skandály a vnímají její spojení s agendou PiS,“ míní.
„Duchovní vyznávají zákon omerty“
V Bydhošti chodí nyní na mši dvacet procent obyvatel, což je od roku 2019 pokles o třináct procent. Do kostela přestal chodit i třiadvacetiletý Michal Malada. „Chodil jsem dříve pravidelně, ale přestal jsem, protože se to stalo příliš politickým. Neztratil jsem svou víru, ale církev jako instituce nereprezentuje Boha, jak by měla,“ domnívá se.
Církev se v zemi, která se stále více polarizuje mezi zastánce a odpůrce vládní strany, stala silně rozdělující silou.
Do kostela dříve chodila i další obyvatelka Bydhoště Renata Mazurowská, která je bojovnicí za ženská práva. „Vzhlížela jsem k církvi jako ke svému průvodci, ale to se změnilo,“ říká s tím, že od návštěv odrazuje také své dvě dcery. „Představa, že se setkávají s kněžími, kteří jsou pedofilové, je děsivá. Pro mě se autorita církve zhroutila,“ líčí.
Ačkoli rurálním oblastem Polska se kolaps víry podle NYT do značné míry vyhnul, také tam pod veřejnou oddaností bublá rozčarování z církve nad tím, jak nakládá s kněžími, kteří se dopustili zneužívání.
Pravicoví politici podle Terlikowského často opomíjejí důkazy o provinění kněžích a považují je „jen za další útok na církev“ ze strany svých politických nepřátel. Podle Kobylinského je zásadním faktorem selhání polské církve při řešení sexuálního zneužívání dědictví komunistické vlády, během níž byla obvinění ze znásilnění kněžími odmítána jako výmysl šířený tajnou policií. „Církev tehdy na obranu proti státu rozvinula kulturu mlčení,“ uvedl.
Někteří vysoce postavení katolíci se nicméně zasazují o vyčištění církve od sexuálních predátorů a prosazují akci. Primas církve Polak v reakci na čísla z let 2018 až 2020, která ukazují, že církev obdržela na 368 stížností na zneužívání nezletilých, prosil o „odpuštění“ a vyzval k nápravě.
