Varšava nyní čeká na odpověď Washingtonu, uvedl Tusk. Podle politologů to ale vypadá, že Polsko přišlo o možnost, aby na území státu byla umístěna část protiraketového štítu. "Od Američanů očekáváme reálnou záruku zvýšení bezpečnosti země," zdůraznil Tusk.
Premiér doplnil, že polská vláda nežádá od Američanů žádnou nadstandardní materiální pomoc, nechce diskutovat o velkých penězích, ale žádá pomoc s obranou země, která by byla nutná v případě umístění deseti antiraket v Polsku.
Podrobnosti nabídky zveřejněny nebyly. Nevyjádřil se k nim ani Tusk ani ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který o výsledku dosavadního vyjednávání dnes informoval polského prezidenta Lecha Kaczyäského, jenž otevřeně projekt základny podporuje.
Druhou část základny - radar - chtějí Američané umístit v Česku. Česká vláda na nabídku Američanů kývla. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová má hlavní smlouvu o radaru v Brdech přijet podepsat do Prahy 8. července.
Varšava si od počátku klade jako podmínku se souhlasem s nabídkou Washingtonu to, že Američané poskytnou Polsku nějaký protiraketový obranný systém, tedy například střely Patriot, zaměřené proti raketám středního a krátkého doletu. "Rakety by musely být v Polsku na trvalo," uvedl Tusk, jenž dodal, že svoje stanovisko nezmění.
Požadavky polská vláda obhajuje mimo jiné postojem Ruska. Moskva totiž prohlásila, že na Polsko zacílí své rakety, když dá Američanům k vybudování základny souhlas.
Šéf polské vlády uvedl, že během mnoha měsíců složitého vyjednávání se podařilo dohodnout několik záležitostí ohledně protiraketového deštníku, ale nikoliv tu nejdůležitější, kterou je zvýšení bezpečnosti Polska. Samo umístění štítu v zemi podle něj bezpečnost země nezvýší.
V posledních dnech vyjednání mezi Varšavou a Washingtonem nabralo na rychlosti. Ve čtvrtek večer premiér o záležitosti telefonicky hovořil s americkým viceprezidentem Dickem Cheneym. Tusk dnes řekl, že se obrátil na Cheneyho, aby mu zopakoval požadavek Polska na zvýšení bezpečnosti země. Polská vláda se ocitla podle odborníků pod silným tlakem Američanů, kteří chtějí záležitosti kolem základny uzavřít dřív, než prezident George Bush opustí v lednu 2009 úřad.
Nástrojem tlaku na Polsko je mimo jiné americké jednání o základně s Litvou. Litevský premiér Gediminas Kirkilas dal najevo ochotu přijmout na území své země americké obranné rakety. Podle polského ministra Klicha je to však jen politická hra, protože takové řešení naráží na silný odpor Ruska.
Premiér doplnil, že polská vláda nežádá od Američanů žádnou nadstandardní materiální pomoc, nechce diskutovat o velkých penězích, ale žádá pomoc s obranou země, která by byla nutná v případě umístění deseti antiraket v Polsku.
Podrobnosti nabídky zveřejněny nebyly. Nevyjádřil se k nim ani Tusk ani ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který o výsledku dosavadního vyjednávání dnes informoval polského prezidenta Lecha Kaczyäského, jenž otevřeně projekt základny podporuje.
|
Od Američanů očekáváme reálnou záruku zvýšení bezpečnosti země.
Varšava si od počátku klade jako podmínku se souhlasem s nabídkou Washingtonu to, že Američané poskytnou Polsku nějaký protiraketový obranný systém, tedy například střely Patriot, zaměřené proti raketám středního a krátkého doletu. "Rakety by musely být v Polsku na trvalo," uvedl Tusk, jenž dodal, že svoje stanovisko nezmění.
Požadavky polská vláda obhajuje mimo jiné postojem Ruska. Moskva totiž prohlásila, že na Polsko zacílí své rakety, když dá Američanům k vybudování základny souhlas.
Šéf polské vlády uvedl, že během mnoha měsíců složitého vyjednávání se podařilo dohodnout několik záležitostí ohledně protiraketového deštníku, ale nikoliv tu nejdůležitější, kterou je zvýšení bezpečnosti Polska. Samo umístění štítu v zemi podle něj bezpečnost země nezvýší.
V posledních dnech vyjednání mezi Varšavou a Washingtonem nabralo na rychlosti. Ve čtvrtek večer premiér o záležitosti telefonicky hovořil s americkým viceprezidentem Dickem Cheneym. Tusk dnes řekl, že se obrátil na Cheneyho, aby mu zopakoval požadavek Polska na zvýšení bezpečnosti země. Polská vláda se ocitla podle odborníků pod silným tlakem Američanů, kteří chtějí záležitosti kolem základny uzavřít dřív, než prezident George Bush opustí v lednu 2009 úřad.
Nástrojem tlaku na Polsko je mimo jiné americké jednání o základně s Litvou. Litevský premiér Gediminas Kirkilas dal najevo ochotu přijmout na území své země americké obranné rakety. Podle polského ministra Klicha je to však jen politická hra, protože takové řešení naráží na silný odpor Ruska.
