Ve volební místnosti ve varšavské čtvrti Wola se již dopoledne tvořily dlouhé fronty. V hlavním městě se očekává mimořádně vysoká volební účast. Radnice tomu jde naproti, během neděle je veřejná doprava zadarmo, aby se k urnám mohl dostat kdokoliv. „Pokud vyhraje další funkční období PiS, dopadneme jako Bělorusko,“ říká padesátiletá volička Občanské koalice Olga.
Voliči v neděli rozhodnou o složení 460členného Sejmu, dolní komory parlamentu, a 100členného Senátu. Do nedělních 12:00 přišlo podle státní volební komise hlasovat skoro 22,6 procenta voličů, při posledních parlamentních volbách to bylo asi 18 procent.
Očekává se, že Právo a spravedlnost (PiS) volby vyhraje, není však jisté, zda se mu podaří dosáhnout v Sejmu na většinu potřebnou k sestavení vlády.
Naděje na návrat k moci po osmi letech v opozici si dělá proevropská Občanská koalice, která by k vládní spolupráci přizvala Novou levici a středovou Třetí cestu.
Lídr Nové levice hlasoval s partnerem
„Takovou vládu jsme ještě neměli,“ řekl u jedné školy v centru Varšavy důchodce Jan, který hlasoval pro PiS. Vládnoucí stranu podpořil třeba kvůli tomu, že Polsko podle něho za osm let, kdy je u moci, udělalo velký pokrok.
„Je vidět, že se ta země mění,“ podotkl. Už léta vede Evropská komise s Varšavou spory kvůli porušování principům právního státu a zmrazila jí kvůli tomu výplatu prostředků z některých fondů. Podle Jana mají problémy s dodržováním demokratických pravidel i jiné země, vytýkáno je to ale Polsku.
Naopak Anně, matce dvou malých dětí, velmi záleží na tom, aby vláda PiS skončila. „Běžně bych hlasovala na Občanskou koalici, ale tentokrát dám hlas Třetí cestě,“ popsala taktiku stoupenců opozice, kteří raději podpoří potenciálního koaličního partnera KO, protože nemusí mít jistý vstup do Sejmu. „Vadí mi, jak PiS rozdává naše peníze,“ vysvětlila Anna. Národní konzervativci zavedli přídavky na děti bez ohledu na příjem rodičů, stát vyplácí seniorům třinácté důchody, části z nich i čtrnácté.
Odvolil už šéf KO a bývalý polský premiér Donald Tusk nebo jeden z lídrů Nové levice Robert Biedroń, který se jako první známý politik v Polsku přihlásil k homosexualitě. Do volební místnosti přišel se svým partnerem.
Polsko má za sebou volební kampaň, ve které se strany a jejich kandidáti podle politologů soustřeďovali spíše na strašení lidí a napadání soupeřů než na program. PiS během ní obviňovalo předsedu Občanské koalice a někdejšího předsedu Evropské rady Donalda Tuska, že se proti současné vládě ve Varšavě spikl s Německem a Bruselem a snaží se ji odstavit od moci.
Vládnoucí strana v době, kdy se Ukrajina, východní soused Polska, brání ruské agresi, také vystupuje jako jediný garant bezpečnosti země a lidem slibuje, že ji ochrání i před přílivem migrantů z krizových oblastí.
Migračních pravidel EU se týká jedna z otázek v referendu. Lidé mají odpovědět, zda „podporují přijetí tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky na základě systému nucené relokace vnucovaného evropskou byrokracií“.
Kritici PiS upozorňují, že tato otázka je zavádějící a že cílem vlády je přitáhnout do volebních místností lidi, kteří by jí mohli odevzdat hlas. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit nadpoloviční většina oprávněných voličů.
K volbám se letos zaregistrovalo rekordních více než 608 tisíc Poláků v zahraničí. Před polskými zastupitelskými úřady v Británii se vytvořily fronty. Podobná situace je v Bruselu nebo Barceloně. Hlasovat naopak nemohou kvůli válečnému stavu Poláci na Ukrajině, volby byly zrušeny vzhledem ke konfliktu na Blízkém východě také v Izraeli.
Hlasování skončí v neděli ve 21:00 SELČ, vzápětí budou zveřejněny odhady výsledků. Sčítání hlasů pak potrvá možná až do úterka.
