Již ve středu odsouhlasila Evropská komise polský národní plán a s tím související čerpání peněz. Důležitým předpokladem se stalo rozhodnutí první komory polského parlamentu z konce minulého týdne. Tehdy se většina poslanců vyslovila pro zrušení sporné disciplinární komory, jež byla před lety zřízena při Nejvyšším soudu.
Válečný kůň Polsko. Proč se Evropská komise tak rychle dohodla s Varšavou |
Stalo se tak v rámci rozsáhlé reformy, kterou prosadila současná národně-konzervativní vláda hned po vítězství ve volbách v roce 2015. Vláda prohlašovala, že nové grémium přispěje ke zkvalitnění práce soudců, státních zástupců a jiných orgánů justice. Naopak její oponenti byli přesvědčeni, že disciplinární komora může ve skutečnosti vést k postihu soudců, kteří jsou z pohledu vlády nepohodlní. Tento postoj až donedávna sdílely i Evropská komise a europarlament.
Zastavit činnost disciplinární komory nařídil již dříve Polsku Soudní dvůr EU. Vláda ve Varšavě se ovšem odmítla verdiktu podřídit a zemi byla následně vyměřena pokuta za to, že neuposlechla. Za každý den narůstala finanční sankce o milion eur, takže v mezičase už překročila hranici 200 milionů eur (téměř pěti miliard korun).
Když Evropská komise posuzovala možnost uvolnit prostředky z Fondu obnovy, v doprovodném stanovisku konstatovala, že předložený polský národní plán obsahuje etapové cíle ve vztahu k důležitým aspektům nezávislosti justice. Bez jejich splnění nebudou peníze vyplaceny. To včera potvrdila i von der Leyenová.
Komisařka Jourová byla proti
Ne všude v Bruselu vyvolalo čerstvé rozhodnutí Komise ve věci polských miliard nadšení.
Řada europoslanců, hlavně z levé části politického spektra, se domnívá, že Varšava podnikla pouze kosmetické úpravy a že se ve skutečnosti na záměru vlády kontrolovat justiční systém nic nezměnilo. Podle nich také bude disciplinární komora fungovat dál, jen pod jiným označením.
Stejně tak se nezměnilo nic na loňském výroku polského ústavního soudu, podle něhož údajně část evropských smluv odporuje polskému právu.
Vstřícnost Evropské komise si někteří vysvětlují hlavně jako gesto a ocenění mimořádného nasazení země během současné války na Ukrajině. Polsko přijalo od začátku války více než 3,5 miionu ukrajinských běženců. Zároveň se stalo důležitým „překladištěm“ pro humanitární pomoc směřující na Ukrajinu, ale v rostoucí míře i pro dodávky západních zbraní.
Skutečnost, že Komise pohlíží na Polsko jinak, dokládá i nedávné spuštění nového mechanismu právního státu. Zatímco Maďarsko je nyní pod unijním dorbnohledem, na Polsko se nevztahuje.
Některá média uvedla, že ani v rámci Komise nebylo rozhodnutí uvolnit Polsku miliardy z Fondu obnovy jednomyslné. Podle serveru Politico měli být proti tři místopředsedové, včetně eurokomisařky Věry Jourové, která má na starosti hodnoty a transparentnost.
Fond obnovy předpokládá, že částky budou vynaloženy na ochranu klimatu, rozvoj digitalizace a reformy posilující transparentnost.
