Právo a spravedlnost, které v Polsku vládne v posledních osmi letech, má 35,7 procenta hlasů, Občanská koalice 30,43 procenta. Přes 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,55 procenta hlasů. Do parlamentu vejde ještě ultrapravicová Konfederace, která má 7,14 procenta hlasů.
Hlasovat přišlo asi 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu.
„Čísla se ustavičně mění spolu s přicházejícími údaji z volebních komisí a výsledek strany PiS Jaroslawa Kaczyńského slábne a opozice sílí,“ okomentoval měnící se dílčí výsledky voleb server Onet. Připomněl, že už podle povolebního odhadu výsledků PiS nebude schopna sama vládnout.
Konečné odhady výsledků vypracované institutem Ipsos naznačují, že PiS na většinu v Sejmu nedosáhne. Šanci sestavit vládu má proevropská opozice v čele s KO vedenou bývalým premiérem a šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem. Se Třetí cestou a Novou levicí by mohla obsadit 249 ze 460 křesel v Sejmu, klíčové dolní komoře polského parlamentu, zatímco PiS může počítat se 196 mandáty. Zbývajících 15 mandátů má připadnout Konfederaci.
„Pokud se tyto prognózy vyplní, půjde o obrovskou porážku PiS, které nebude mít možnost přetažení žádných poslanců, protože mu k většině chybí příliš mnoho,“ řekl politolog Antoni Dudek z krakovské Jagellonské univerzity.
Szymon Holownia, jeden z lídrů Třetí cesty, kterou tvoří jeho strana Polsko 2050 společně s lidovci, vládní koalici s PiS odmítl. „Takovou koalici vylučuji. Lidé, kteří pro nás hlasovali, chtěli změnu, chtěli PiS odstavit od moci,“ řekl rozhlasové stanici RMF FM.
Nedělní volby někteří analytici označovali za nejdůležitější od roku 1989, protože se v nich rozhodovalo o dalším osudu polské demokracie nebo vztahu země s EU. PiS za osm let u moci ovládlo státní společnosti a klíčové instituce v zemi, včetně veřejnoprávních médií. Podle mezinárodních organizací jeho vláda porušuje principy právního státu nebo práva lidí z komunity LGBTQ.
Strany proevropské opozice slibují, že v případě nástupu k moci sporná opatření z posledních let zruší, včetně reforem justice, které soudnictví přivedly pod kontrolu politiků a kvůli kterým Evropská komise Polsku zmrazila výplatu peněz na jeho plán obnovy.
Duda zřejmě pověří sestavením vlády PiS
V cestě plánům Občanské koalice a jejích partnerů ale může stát prezident Andrzej Duda, blízký spojenec PiS. Už před volbami dal najevo, že podle ústavních zvyklostí sestavením vlády pověří zástupce nejsilnější strany. Zřejmě půjde o současného premiéra Mateusze Morawieckého.
„Samozřejmě budeme usilovat o sestavení vlády, ale není jisté, že uspějeme. Problém bude mít i opozice, kterou spojovala nenávist k PiS a teď se bude muset dohodnout na společném programu a rozdělení pozic. To nemusí být snadné,“ řekl portálu Wyborcza šéf klubu PiS Ryszard Terlecki. „Určitě nebudeme snadnou, mírnou a příjemnou opozicí, pokud se jí staneme,“ dodal.
Volby v Polsku |
„Žádáme prezidenta, aby demokratický tábor mohl vybrat kandidáta na premiéra,“ řekl v televizi TVN24 poslanec Občanské koalice Cezary Tomczyk. „Přirozeným kandidátem je Donald Tusk,“ dodal.
„Pane prezidente, nebojte se už PiS a jejího šéfa Kaczyńského,“ vzkázal hlavě státu další poslanec KO Tomasz Siemoniak. Proevropské strany také zřejmě nebudou v Sejmu natolik silné, aby přehlasovaly prezidentské veto. Duda bude v úřadu až do roku 2025.
„Prezident je pouze začátek. Právo a spravedlnost po sobě zanechalo právní minové pole a Tusk i my všichni teprve časem zjistíme, kde ty miny nechali,“ řekl listu The Guardian politolog Jarosław Kuisz.
V nedělních volbách hlasovalo podle portálu Wyborcza 73 procent voličů, nejvíce od pádu komunismu v roce 1989. U volebních místností ve velkých městech se tvořily několikahodinové fronty, komisím chyběly volební lístky.
Volbám předcházela ostrá kampaň, kterou podle Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě provázela netolerantní, xenofobní a misogynní rétorika. PiS mimo jiné tvrdila, že Tusk je cizí poskok, který zničí zemi, zatímco Tusk zdůrazňoval škody, které v Polsku za posledních osm let napáchala vláda PiS, a líčil hlasování jako „poslední šanci“ na záchranu demokracie v zemi.
„Takovou frontu nepamatuji ani z dob svého mládí, kdy jsme čekali na maso,“ vzpomněl na doby komunismu jistý pán ve Vratislavi, kde se kvůli obrovskému zájmu hlasování protáhlo asi o šest hodin. Venku bylo chladno, a tak si voliči chodili domů pro teplejší oblečení nebo se ve frontě dělili o jídlo a teplé nápoje.
Naopak méně než polovina oprávněných voličů se zúčastnila referenda, jehož konání prosadila vláda PiS. Jeho výsledky nebudou závazné. Lidé odpovídali na otázky týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů.
Politologové vládu kritizovali za to, že referendum zneužila k mobilizaci voličů, kteří by jí mohli dát hlas.
