Přiznal to nyní polský ministr hospodářství Piotr Wozniak.
„V některých regionech skutečně začínáme pozorovat nedostatek lidí,“ řekl Wozniak zahraničním novinářům. Neupřesnil ale, jaká odvětví nebo části Polska jsou nejvíce zasaženy, ani kolik lidí Polsku schází. Podle něj je na to příliš brzy.
„Teprve se uvidí, jak závažný problém to je. Ale zahraniční investoři si začínají na nedostatek pracovní síly stěžovat,“ dodal ministr s tím, že takovou zkušenost mají třeba firmy Toyota a LG Phillips. Ten otevřel na jihozápadě Polska výrobnu na elektronické komponenty do obrazovek a nabízí práci 14 tisícům lidí. Při náboru lákala firma 1200 zájemců, na pohovor se ale dostavilo jenom 600.
„Jestliže zahraniční firma najde jen polovinu potřebné pracovní síly, tak se zřejmě něco děje,“ řekl Wozniak.
Na otázku, co s tím hodlá jeho vláda dělat, nicméně odpověděl: „Zatím nic; uvidíme, jak se bude situace vyvíjet v příštím roce, a podle toho zareagujeme,“ řekl. Dopředu vyloučil, že by Polsko lákalo svoje lidi zpět jednorázovými daňovými prázdninami a stejně odměnilo firmy, které navrátilce zaměstnají.
„Budeme volit konzervativnější metody. Chceme teď podpořit stěhování lidí za prací uvnitř Polska,“ dodal Wozniak. Podle údajů jeho úřadu je jedním z důvodu nedostatku pracovníků malá mobilita Poláků uvnitř státu, která souvisí s nedostatkem bytů a byrokratickými překážkami například při prodeji bytu zatíženého hypotékou.
Hlavním důvodem ubývání práceschopných ročníků ale zůstává jejich odchod do zahraničí. Odhady počtu se velmi liší, od 600 tisíc až dva miliony lidí. Wozniakův úřad považuje první číslo za podceněné a druhé za přeceněné. „Realistický“ odhad činí asi jeden milion lidí, kteří odešli v uplynulých dvou až pěti letech. Zásadním impulzem byl vstup Polska do unie a otevření pracovních trhů v Británii a Irsku. Na britské ostrovy zamířilo od té doby 200 tisíc lidí, do Irska zhruba sto tisíc. Další odešli na jih Evropy a USA. Většina Poláků se zatím nevrátila a finančně podporuje svoje rodiny doma - za loňský rok činil transfer peněz od jednotlivců z ciziny do Polska přes šest miliard eur.
Téma odchodu Poláků do zahraničí cítí nejen ekonomika, ale stává se z něj i politické téma. Zatím neexistují žádné průzkumy, řada hlavně mladých lidí ale říká, že se nechtějí vrátit domů kvůli současné vládě. Bratři Kaczynští razí návrat konzervativních hodnot, zavedli debatu o trestu smrti, brojí proti homosexuálům, interrupci, a polarizovali společnost. Socioložka Lena Kolarská-Bobinská ale politické klima odmítla jako klíčový argument. „Lidé se rozhodují podle své konkrétní situace a ne kvůli atmosféře ve společnosti,“ uvedla.
„V některých regionech skutečně začínáme pozorovat nedostatek lidí,“ řekl Wozniak zahraničním novinářům. Neupřesnil ale, jaká odvětví nebo části Polska jsou nejvíce zasaženy, ani kolik lidí Polsku schází. Podle něj je na to příliš brzy.
„Teprve se uvidí, jak závažný problém to je. Ale zahraniční investoři si začínají na nedostatek pracovní síly stěžovat,“ dodal ministr s tím, že takovou zkušenost mají třeba firmy Toyota a LG Phillips. Ten otevřel na jihozápadě Polska výrobnu na elektronické komponenty do obrazovek a nabízí práci 14 tisícům lidí. Při náboru lákala firma 1200 zájemců, na pohovor se ale dostavilo jenom 600.
„Jestliže zahraniční firma najde jen polovinu potřebné pracovní síly, tak se zřejmě něco děje,“ řekl Wozniak.
Na otázku, co s tím hodlá jeho vláda dělat, nicméně odpověděl: „Zatím nic; uvidíme, jak se bude situace vyvíjet v příštím roce, a podle toho zareagujeme,“ řekl. Dopředu vyloučil, že by Polsko lákalo svoje lidi zpět jednorázovými daňovými prázdninami a stejně odměnilo firmy, které navrátilce zaměstnají.
„Budeme volit konzervativnější metody. Chceme teď podpořit stěhování lidí za prací uvnitř Polska,“ dodal Wozniak. Podle údajů jeho úřadu je jedním z důvodu nedostatku pracovníků malá mobilita Poláků uvnitř státu, která souvisí s nedostatkem bytů a byrokratickými překážkami například při prodeji bytu zatíženého hypotékou.
Hlavním důvodem ubývání práceschopných ročníků ale zůstává jejich odchod do zahraničí. Odhady počtu se velmi liší, od 600 tisíc až dva miliony lidí. Wozniakův úřad považuje první číslo za podceněné a druhé za přeceněné. „Realistický“ odhad činí asi jeden milion lidí, kteří odešli v uplynulých dvou až pěti letech. Zásadním impulzem byl vstup Polska do unie a otevření pracovních trhů v Británii a Irsku. Na britské ostrovy zamířilo od té doby 200 tisíc lidí, do Irska zhruba sto tisíc. Další odešli na jih Evropy a USA. Většina Poláků se zatím nevrátila a finančně podporuje svoje rodiny doma - za loňský rok činil transfer peněz od jednotlivců z ciziny do Polska přes šest miliard eur.
Téma odchodu Poláků do zahraničí cítí nejen ekonomika, ale stává se z něj i politické téma. Zatím neexistují žádné průzkumy, řada hlavně mladých lidí ale říká, že se nechtějí vrátit domů kvůli současné vládě. Bratři Kaczynští razí návrat konzervativních hodnot, zavedli debatu o trestu smrti, brojí proti homosexuálům, interrupci, a polarizovali společnost. Socioložka Lena Kolarská-Bobinská ale politické klima odmítla jako klíčový argument. „Lidé se rozhodují podle své konkrétní situace a ne kvůli atmosféře ve společnosti,“ uvedla.
