Moskva ve středu uvedla, že při dvou přestřelkách „s diverzními a teroristickými silami“ byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Incident prudce vyostřil rusko-ukrajinské vztahy.
Moskva ohlásila pokus ukrajinských ,diverzantů‘ o útok na Krym. Kyjev to odmítá |
„Není to ještě casus belli (důvod k vyhlášení války), ale Rusko pro casus belli aktivně střádá podobné historky,“ uvedl ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba. Připomněl, že podobné incidenty se odehrály i těsně před vypuknutím rusko-gruzínské války v srpnu 2008.
Ukrajina by kvůli ruským výhrůžkám měla požádat o mimořádné jednání Rady bezpečnosti OSN, usoudil ukrajinský zástupce v této světové organizaci Volodymyr Jelčenko.
Ukrajina je s to se sama ubránit a situaci okolo Krymu monitoruje, ujistil agenturu Reuters mluvčí ukrajinského generálního štábu Vladyslav Selezňov. Uvedl také, že od středy se poblíž hranic s Krymem odehrává plánované vojenské cvičení ukrajinských sil.
Teror místo míru
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Odvolal také schůzku takzvané normandské skupiny, jejímiž členy jsou Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Ta se měla na nejvyšší úrovni sejít počátkem září na okraj konference států skupiny G20 v Číně. Porošenko vzápětí odmítl ruská obvinění jako nesmyslná a cynická.
Kreml ve čtvrtek oznámil, že Putin na poradě bezpečnostní rady státu posuzoval otázku bezpečnosti Krymu po zmaření teroristických útoků, zejména opatření na pozemní hranici s Ukrajinou, na moři i ve vzduchu.
Vladimir Putin předsedá zasedání ruské bezpečnostní rady kvůli aktuálnímu dění na Krymu.
Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže prohlásil, že Rusko v posledních dnech vysílá na sever anektovaného poloostrova vojenské posily, které nahrazují hůře vyzbrojené a méně početné jednotky.
Akci „diverzantů“ organizoval podle ruské tajné služby FSB příslušník rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Jevhen Panov, který byl rovněž zatčen. „Mého bratra unesli (z Ukrajiny). Neexistuje jiná možnost, jak se mohl ocitnout na Krymu,“ tvrdí Panovův bratr Ihor, jehož citoval server listu Ukrajinska pravda.
Většina ze zajatých „ukrajinských diverzantů“ jsou obyvateli poloostrova a někteří měli ruské doklady. Na Krymu chtěli několika výbuchy vyvolat paniku, aby „zničili turistiku“, zabíjet ale v úmyslu neměli, uvedl ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované zdroje a výslechy zajatců ruský list Kommersant.
Pohřeb není namístě. Minsk a jeho kámen úrazu - pro Ukrajinu i pro nás |
Přestřelky s „diverzanty“ se podle verze FSB měly odehrát v noci z 6. na 7. srpna - kdy byl rovněž zatčen Panov - a v noci ze 7. na 8. srpna.
Proruský krymský gubernátor Sergej Aksjonov navrhl polapené diverzanty věšet. „S diverzanty se musí zacházet přesně tak, jak to dělají rolníci s vránami, které jim kradou úrodu. Zabíjejí je a věší na hranici, aby ostatní pochopili, že nikdo nesmí ohrožovat životy civilistů a vojáků na Krymu,“ prohlásil Aksjonov. Za celou akcí se podle něj skrývá americké ministerstvo zahraničí.
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 po spěšně zorganizovaném referendu. Začlenění Krymu do Ruské federace drtivá většina států neuznala.
