Přesto nezaměstnanost není před sobotními volbami narozdíl od rovné daně, korupce nebo nebezpečí návratu „mečiarismu“ velkým tématem. Důvodů je několik. Především nezaměstnanost není tak hrozivá, jak by se podle čísel mohla zdát. Hlavně z hlediska „bílé většiny“. „Na Slovensku jsou velice silné národnostní menšiny, které jsou tradičně doslova nezaměstnatelné,“ řekla pro Český rozhlas ekonomka Markéta Šichtařová z Next Finance. „Takže i kdyby na Slovensku byly naprosto ideální podmínky, tito lidé by byli stejně nezaměstnatelní,“ dodává Šichtařová, která z důvodu korektnosti neužívá označení Romové. Jednou z mála výjimek jsou košické železárny US Steel. Podnik úspěšně zaměstnal několik desítek Romů, aby tak zabránil drobným krádežím kovů - jakožto způsobu obživy - v areálu železáren. Podobných příkladů ale není mnoho. Veřejné práce, organizované obcemi, jsou jen krátkodobým řešením. Kromě nadějí, které jsou vkládány do vzdělání, tak zůstávají projekty spíše fantastické.
S jedním z nich přišla Slovenská demokratická a křesťanská unie, která chce stovky tisíc nezaměstnatelných Romů využít při pěstování surovin pro biopaliva. Ministryně práce Iveta Radičová ale připouští, že na uživení by to nestačilo, takže by měl stát doplácet zbytek do minimální mzdy.
Obrovské rozdíly v nezaměstnanosti nejsou jen mezi „bílými“ a Romy (kde se míra nezaměstnanosti často pohybuje mezi 95 a 99 procenty), ale také regionálně. Zatímco v Bratislavě a investory oblíbeném Pováží sežene práci skoro kdokoli, „v hladových dolinách“ středního a východního Slovenska je situace mnohem dramatičtější.
Všelékem není ani odchod Slováků, většinou mladých mužů, za převážně nekvalifikovanou prací do zahraničí. Podle sociologických průzkumů to totiž začíná mít velmi negativní vliv na fungování rodin, které jsou sice finančně zabezpečeny, ale prakticky bez mužů.
Problémem začíná být i struktura firem, které na Slovensko přicházejí. Premiér Mikuláš Dzurinda hovoří o to, že už nebude podporováno budování montoven (kterou je i KIA). Ale montovny srazily nezaměstnanost ze skoro dvaceti na dnešních asi patnáct procent.
I opoziční levicový Směr Roberta Fica si proto uvědomuje, že bez zahraničních investorů se ekonomika neobejde. Chce tedy pro firmy udržet 19procentní (rovnou) daň. Ostatní strany, napravo od Fica, slibují firmám snižování odvodů za zdravotní a sociální pojištění. Ale to je tak všechno, co k nezaměstnanosti ve svých programech řeknou.
Slovenští voliči toho od nich ostatně víc, zdá se, ani nepožadují.
S jedním z nich přišla Slovenská demokratická a křesťanská unie, která chce stovky tisíc nezaměstnatelných Romů využít při pěstování surovin pro biopaliva. Ministryně práce Iveta Radičová ale připouští, že na uživení by to nestačilo, takže by měl stát doplácet zbytek do minimální mzdy.
Obrovské rozdíly v nezaměstnanosti nejsou jen mezi „bílými“ a Romy (kde se míra nezaměstnanosti často pohybuje mezi 95 a 99 procenty), ale také regionálně. Zatímco v Bratislavě a investory oblíbeném Pováží sežene práci skoro kdokoli, „v hladových dolinách“ středního a východního Slovenska je situace mnohem dramatičtější.
Všelékem není ani odchod Slováků, většinou mladých mužů, za převážně nekvalifikovanou prací do zahraničí. Podle sociologických průzkumů to totiž začíná mít velmi negativní vliv na fungování rodin, které jsou sice finančně zabezpečeny, ale prakticky bez mužů.
Problémem začíná být i struktura firem, které na Slovensko přicházejí. Premiér Mikuláš Dzurinda hovoří o to, že už nebude podporováno budování montoven (kterou je i KIA). Ale montovny srazily nezaměstnanost ze skoro dvaceti na dnešních asi patnáct procent.
I opoziční levicový Směr Roberta Fica si proto uvědomuje, že bez zahraničních investorů se ekonomika neobejde. Chce tedy pro firmy udržet 19procentní (rovnou) daň. Ostatní strany, napravo od Fica, slibují firmám snižování odvodů za zdravotní a sociální pojištění. Ale to je tak všechno, co k nezaměstnanosti ve svých programech řeknou.
Slovenští voliči toho od nich ostatně víc, zdá se, ani nepožadují.
