4. července 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Převýchova‘ dětí migrantů, vyšší tresty, boření domů. Dánsko chce zničit ghetta

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 29Diskuse
Migranti (ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Migranti (ilustrační snímek) | foto: Reuters

PRAHA Do dvanácti let zlikvidovat ghetta migrantů. To je cíl dánské vlády, která hodlá proti vyloučeným oblastem bojovat povinnými kurzy pro děti už od jednoho roku, zvýšenými tresty za činy na území ghett a snížením sociálním dávek jejich obyvatelům. Dánové tak chtějí skoncovat s „paralelní společností“, kterou si vytváří část půlmilionové přistěhovalecké komunity z Blízkého východu.

„V dánské politice jde teď jen o muslimy. Chtějí nás více asimilovat, nebo nás dostat pryč. Nevím, kdy s námi budou spokojeni,“ říká dvaatřicetiletá Sára Naassanová, jejíž rodiče přišli do Dánska z Libanonu. Ona i její tři sestry mluví dánsky plynule bez přízvuku a v komunikaci se svými dětmi taktéž používají dánštinu. Od roku 2019 by se jich ale měly dotknout nové zákony směřující na ghetta, v nichž žijí převážně lidé původem z Blízkého východu.

Dánská vláda identifikovala celkem dvaadvacet podobných oblastí, které označuje jako ghetta a jejichž obyvatelům se má brzy dostat „speciálního“ zacházení.

Co je podle dánské vlády ghetto? Od příštího roku to bude 25 oblastí, ve kterých žijí lidé s nízkými příjmy nebo nezaměstnaní a ti s nižším vzděláním, kde je vysoká míra kriminality a kde žijí lidé s „nezápadním původem“. V dánské realitě to znamená přes půl milionu lidí, především rodin migrantů z Blízkého východu, tedy muslimů. Nejčastěji přicházejí do Dánska z Libanonu, Sýrie, Turecka, Iráku, Pákistánu a Somálska.

Mapa míst dánskou vládou identifikovaných jako ghetta.

Mapa míst, která jsou dánskou vládou identifikovaná jako ghetta.

Ačkoli hlavním cílem nových opatření bude skoncovat s existencí ghett, nová legislativa míří také na správnou výchovu dětí ze sociálně vyloučených oblastí. Ta má začínat již v útlém věku. Už děti od jednoho roku budou muset strávit povinně mezi 25 až 30 hodinami týdně na speciálních školeních, na kterých se budou učit dánsky a budou jim představeny základy dánské kultury a tradic, včetně Vánoc nebo Velikonoc. Nedodržení má být trestáno zastavením dávek. Sestra Sáry Naassanové Rochaja, která bude pod novými zákony také vedena jako „matka z ghetta“, si ale například stěžuje, že její dceru ve školce o Vánocích už naučili tolik, že od ní vyžaduje vánoční dárky. 

Běžní Dánové, žijící mimo území kritických oblastí, své děti ale posílat na „převýchovu“ nemusejí. Obyvatelé ghett budou mít navíc některé věci zakázané. Nebudou třeba moci vozit nuceně své děti na delší pobyty zpět do země jejich původu. Podle Dánů totiž narušují takové pobyty „vzdělávání, jazykovou výbavu a zdraví dětí“. V návrzích se proto objevila i povolení místním orgánům ke zvýšenému sledování vybraných sociálně slabých rodin.

Demolice ghett a dvojnásobné tresty na jejich území

Radikálně se plánuje dánská vláda vypořádat s ghetty i v prostoru měst. Nově by totiž měla mít možnost přímo nařídit demolice vybraných částí měst. „V některých ghettech jsou problémy s paralelní společností, zločinností a nejistotou tak masivní, že je praktičtější i ekonomičtější srovnat ghetto se zemí a začít znovu,“ stojí v plánech, na které si dánská vláda vyčlenila okolo 6,3 miliardy korun s horizontem do roku 2026.

Na místech zbořených ghett by měly vyrůst projekty soukromých investorů a současným pronajímatelům by se měly výrazně rozvázat ruce při nakládání s problematickými nájemníky, které bude od příštího roku snadnější vypovědět. Dánové si od tohoto postupu slibují rozpuštění ghett a lepší integraci sociálně vyčleněných do většinové společnosti.

Ti, kteří v ghettech zůstanou i během příštího roku, čeká ale několik změn pokud jde o kriminalitu. Nově by se tresty za menší prohřešky měly řešit až dvojnásobným trestem, pokud k nim došlo na územím vládou označené jako ghetto. Činy trestané vyšší sazbou, budou postihované o třetinu přísněji. Tlak na snížení kriminality má v těchto lokalitách vyvinout i větší počet policistů.

Ideálně chce ale vláda dánského premiéra Larse Rasmussena dostat obyvatele z ghett „ekonomickými pobídkami“. Nově by totiž obyvatelé těchto čtvrtí měli dostávat menší sociální dávky, což by je mělo nutit hledat si bydlení jinde. Místní úřady by také měly dostávat odměny za úspěšně zaměstnané obyvatele ghett. Odměna za jednoho pracujícího může dosáhnout v přepočtu až sto deseti tisíc korun.

Měli by nám být vděční, že tu jsou

„Utrácejí příliš mnoho dánských peněz. Hradíme jejich nájem, oblečení, jídlo a oni akorát přijdou a lámanou dánštinou řeknou: ‚Nemůžeme pracovat, něco nás bolí‘,“ myslí si o migrantech například kadeřnice Dorthe Pedersenová. „Z morálního hlediska by měli být vděční, že mohou žít v našem systému, který byl budován generacemi před námi,“ přidává se šestačtyřicetiletá farmaceutka Anette Jacobsenová.

Osmnáctiletá somálská emigrantka Jama Husseinová se ale brání s tím, že byla do ghetta dánskou vládou přímo umístěna. „Je mi líto, že nás nevnímají jako rovnocenné občany. Ve skutečnosti jsme součástí dánské společnosti. Dodržujeme pravidla, chodíme do školy. Jediné, čím se lišíme, je, že nejíme vepřové,“ vysvětluje Jama.

Rétorika dánských politiků vůči migrantům se dlouhodobě posouvá k tvrdším postojům vůči problémům spojených s příchodem stovek tisíc lidí z Blízkého východu. Dřívější mírnější důraz na integraci se změnil na tvrdé vyžadování asimilace. I tradičně proemigrantští sociální demokraté vládní návrhy podpořili v obavě, že by jim vstřícnost k nově příchozím mohla uškodit u voličů.

Premiér Rasmussen v lednu v novoročním projevu výslovně varoval před „chapadly z ghett, která prorůstají na ulici“ a vytvářejí „na mapě Dánska trhliny“. Podle některých opozičních politiků však podobné návrhy jen vyvolávají démony zacházení s Židy v nacistickém Německu, tentokrát v souvislosti s muslimy. Vládní politici však takové námitky odmítají s tím, že jsou zaměřeny proti komukoliv, kdo v těchto oblastech žije bez ohledu na jeho původ.

Některé části návrhu se ale nakonec ukázaly příliš radikální a neprošly. Mezi nimi byl například zákaz vycházení „děti z ghett“ po osmé hodině večerní. Předseda parlamentního výboru pro integraci Martin Henriksen v rámci kontroly dokonce navrhoval, aby děti musely nosit na kotníku elektronické náramky.

  • 29Diskuse




Najdete na Lidovky.cz