Ještě dva dny po jejich zveřejnění prakticky všechny ruské politické listy analyzují tzv. březnové teze prezidenta Dmitrije Medveděva. Jejich obsah je znám, pochopitelně je označován za součást tažení proti volebnímu sokovi premiéru Vladimíru Putinovi, a teď novinářům nezbývá, než se šťourat mezi řádky. Co kterým slovem vládce Kremlu myslel? Co naznačoval tečkou a co dodával čárkou? Podle renomovaného ekonomického deníku Vědomosti to měl prezident promyšlené. Oslovoval nikoliv prostý lid, ale velký a střední byznys, který se má stát jeho hlavní oporou ve volbách. A byznysu sdělil, že ho osvobodí od sevření státu, vyhodí ze státních korporací ministry, zatočí konečně s korupcí. "V současném předvolebním kvazisoupeření Medveděva a Putina, které můžeme pozorovat, prezident bojuje za pravého, liberálního a moderního voliče," soudí list v redakčním komentáři "Deset černoušků". CELÝ ČLÁNEK NAJDETE ZDE
Hyperaktivita prezidenta Medveděva je tak patrná, že si ji nelze nevšimnout a snad i hodnotit jako vyhřezávající touhu být vládcem země i po další volební období. Další projekt nazvaný "destalinizace" má oslovit zřejmě i ty, kteří doposud s establishmentem nechtěli mít nic společného – demokratickou opozici, liberální intelektuály, kterým na penězích zas tak nesejde a bojují za ideje. Podle novin Komsomolsjaka pravda projekt " Destalinizace" vymysleli pro prezidenta v jeho radě pro lidská práva. Jak se píše v článku"Rusko osvobodí od Stalina?", hned navrhli, aby státní úředníky, kteří schvalují činnost tohoto tyrana, bez pardónu vyhazovali z práce. Co by to udělalo s nezaměstnaností na Rusi a jak se tenhle další nápad mladšího kolegy líbí premiéru Putinovi, který Stalina nevidí až zas tak v černých barvách, se ve stati neřeší. VÍCE SE DOČTETE ZDE
Nakonec něco ze života, vlastně z toho jeho opačného konce. Přes 80 tisíc sovětských vojáků, kteří padli za druhé světové války odpočívá v zemi ve Smolenské oblasti, a jak vyjasnil Moskevskij komsomolec, její příbuzní by tady rádi postavili skromný hřbitov. Nebo alespoň pamětní desku instalovali, či prostě jen označili místo jako pietní. Byrokratický šiml si ale s žádostí dlouho zahrával. Všechny oslovené úřady, politici a instituce odpovídali, že tohle není v jejich pravomoci a navíc na takové věci teď vůbec nejsou peníze. A to ani na likvidaci masokombinátu, který stojí na místě, kde v roce 1941 Němci zajali a nechali pomřít desítky tisíc sovětských vojáků. "V německém lágru pro válečné zajatce zahynulo kolem 80 tisíc lidí. Místo, kde zemřeli, je hnusně zpustošeno a funguje tady masný závod…" rozčilují se v rozhovorech příbuzní.PŮVODNÍ ČLÁNEK K PŘEČTENÍ ZDE
