Ještě před jeho začátkem vyzval britský ministr zahraničí David Miliband obě strany, aby „bezodkladně našly řešení“ týkající se konečného statusu jihosrbské provincie. Všichni však vědí, že to nebude lehké, všechny předchozí rozhory zkrachovaly. „Musím říct, že příliš optimisté nejsme, na druhou stranu jsme přesvědčeni, že jednáním se dá dospět o kus dále,“ uvedl k tomu náměstek českého ministra zahraničí Tomáš Pojar.
Včera zahájené rozhovory se od těch předchozích zásadně liší. Kosovským Albáncům totiž již došla trpělivost s neustálým protahováním jednání, a proto slibují, že ihned po skončení rozhovorů vyhlásí samostatnost. „Dáváme přednost rozhodnutí Rady bezpečnosti, ale jsme také připraveni udělat konečné rozhodnutí sami,“ uvedl kosovský premiér Agim Çeku.
Srbský prezident Boris Tadić ale před takovým krokem varoval. „Pokud bude jednostranně vyhlášená nezávislost Kosova uznána, nebude už mezinárodní právní řád nikdy takový jako dřív,“ uvedl Tadić v souvislosti s tím, že Spojené státy již naznačily, že jsou připravené nezávislé Kosovo uznat. Státy Evropské unie ale v tomto případě určitě jednotné nebudou a Brusel to již nyní znervózňuje. Část ze zemí je připravena podpořit nezávislé Kosovo, část ne. Do první skupiny patří Britové, Irové, Švédové či Dánové, do druhé Německo, Španělsko, zřejmě Francie a také například Slovensko. Česko by mohlo patřit spíš k první skupině států.
Kromě politické roviny Evropany znervózňuje praktická stránka věci. NATO a EU by měly společně převzít patronát nad nezávislým Kosovem, tyto organizace spolu ale nekomunikují. Může za to na jedné straně Turecko – členský stát NATO, ale ne EU – a na druhé Řecko s Kyprem. Turecko odmítá pustit EU k jakýmkoli informacím či lidem v NATO kvůli tomu, jak je blokují v rámci unie Řekové a Kypřané. Výsledkem je, že neexistuje systém spolupráce mezi oběma organizacemi, kdy by například vojáky NATO hladce využívala EU, a naopak NATO mělo přístup k penězům a lidem z EU. Nejmenovaný zástupce NATO dokonce vyjádřil obavy, že si aliance a unie mohou v Kosovu udělat pěknou ostudu.
„Všichni se hrozí situace, kdy by došlo k nepokojům v Kosovu, poté co nad ním unie převezme správu, a k jednomu mostu by přijelo z jedné strany auto NATO a z druhé auto EU. Místo řešení situace na místě začnou posádky řešit, čí je to zodpovědnost, budou volat do ústředí pro povolení k zásahu a tak,“ řekl diplomat, který si nepřál být jmenován.
Včera zahájené rozhovory se od těch předchozích zásadně liší. Kosovským Albáncům totiž již došla trpělivost s neustálým protahováním jednání, a proto slibují, že ihned po skončení rozhovorů vyhlásí samostatnost. „Dáváme přednost rozhodnutí Rady bezpečnosti, ale jsme také připraveni udělat konečné rozhodnutí sami,“ uvedl kosovský premiér Agim Çeku.
Srbský prezident Boris Tadić ale před takovým krokem varoval. „Pokud bude jednostranně vyhlášená nezávislost Kosova uznána, nebude už mezinárodní právní řád nikdy takový jako dřív,“ uvedl Tadić v souvislosti s tím, že Spojené státy již naznačily, že jsou připravené nezávislé Kosovo uznat. Státy Evropské unie ale v tomto případě určitě jednotné nebudou a Brusel to již nyní znervózňuje. Část ze zemí je připravena podpořit nezávislé Kosovo, část ne. Do první skupiny patří Britové, Irové, Švédové či Dánové, do druhé Německo, Španělsko, zřejmě Francie a také například Slovensko. Česko by mohlo patřit spíš k první skupině států.
Kromě politické roviny Evropany znervózňuje praktická stránka věci. NATO a EU by měly společně převzít patronát nad nezávislým Kosovem, tyto organizace spolu ale nekomunikují. Může za to na jedné straně Turecko – členský stát NATO, ale ne EU – a na druhé Řecko s Kyprem. Turecko odmítá pustit EU k jakýmkoli informacím či lidem v NATO kvůli tomu, jak je blokují v rámci unie Řekové a Kypřané. Výsledkem je, že neexistuje systém spolupráce mezi oběma organizacemi, kdy by například vojáky NATO hladce využívala EU, a naopak NATO mělo přístup k penězům a lidem z EU. Nejmenovaný zástupce NATO dokonce vyjádřil obavy, že si aliance a unie mohou v Kosovu udělat pěknou ostudu.
„Všichni se hrozí situace, kdy by došlo k nepokojům v Kosovu, poté co nad ním unie převezme správu, a k jednomu mostu by přijelo z jedné strany auto NATO a z druhé auto EU. Místo řešení situace na místě začnou posádky řešit, čí je to zodpovědnost, budou volat do ústředí pro povolení k zásahu a tak,“ řekl diplomat, který si nepřál být jmenován.
