To, že si Obama, jehož otec pocházel z Keni, vybral pro svou první "prezidentskou" cestu do subsaharské Afriky právě Ghanu, vzbuzuje v Africe žárlivost i zklamání. Ghana byla ale zvolena coby příklad stability a demokracie v jinak rozbouřené Africe.
Obama ještě před cestou vzkázal černému kontinentu, že nemůže počítat s investicemi, dokud si nebude schopen dobře vládnout. "Chceme poukázat na úspěšnost ghanské vlády," prohlásil v jednom z rozhovorů. Ačkoli je v Ghaně oblíben, pro zajištění jeho bezpečnosti bylo zmobilizováno 10.000 policistů.
Ghana získala nezávislost na Británii před 52 lety a demokratickou vládu má od roku 1992. Mills je v úřadě od ledna díky velmi klidným volbám, které kontrastují s nedávným volebním děním například v Zimbabwe nebo v Keni.
Přes své poměrně velké nerostné bohatství, k němuž se řadí hlavně zlato a kakao, však i Ghana zůstává závislá na zahraniční pomoci. Příjem na hlavu se zde za minulých 45 let podle Světové banky pouze zdvojnásobil.
Po projevu v parlamentu na téma budování demokracie a po politických jednáních v Akkře se americký prezidentský pár přesune 160 kilometrů na západ, do pobřežního Cape Coast a tamní bělostné pevnosti ze 17. století.
Tedy do míst, kde se obchodovalo se zlatem a drahokamy a z nichž v minulosti putovaly také tisíce černochů jako otroci do Evropy a Ameriky.
Návštěva Ghany je poslední bod Obamovy cesty, která začala 6. července v Moskvě, pokračovala účastí na summitu G8 v italské Aquile a pátečním setkáním s papežem Benediktem XVI. ve Vatikánu.
