Od okamžiku, kdy začala v polovině června naplňovat protiruské sankce Evropské unie a bránit dovozu určitého zboží do ruské exklávy Kaliningradu, je Litva ve stavu nejvyšší pohotovosti. Třímilionová pobaltská republika proto čelí soustavnému ruskému tlaku.
Původně se Evropská unie za Litvu postavila. Mluvčí Evropské komise v prvních dnech po zavedení opatření zdůrazňovali, že Vilnius nedělá nic jiného, než že uvádí do praxe rozhodnutí EU.
Teď ovšem hodlá Unie podle zjištění agentury Reuters zřejmě nabídnout kompromisní řešení, aby zabránila dalšímu vyhrocení vztahů s Ruskem i jeho případnému vojenskému zásahu.
V ruském Berlíně. EU nemá zájem na blokádě Kaliningradu |
„Musíme přijmout realitu,“ citovala agentura jednoho z unijních úředníků s tím, že celý region je prý pro Rusko „svatý“. Řešení by údajně mohlo spočívat v tom, že by sedmadvacítka zcela vyňala nákladní dopravu směřující z Ruska do Kaliningradské oblasti z režimu sankcí, které Unie postupně uvalila na Rusko po invazi jeho armády na Ukrajinu.
Řešení má být údajně nalezeno do 10. července. Jeho podstatou by mělo být, že Rusku bude dovoleno dovážet do Kaliningradské oblasti i strategické materiály jako ocel nebo hliník. Jejich množství by ovšem mělo být omezeno, a to sice na objem, který by odpovídal množství před vpádem na Ukrajinu.
Nátlak na všechny způsoby
Litva byla, podobně jako sousední Lotyšsko a Estonsko, anektována ve 40. letech někdejším Sovětským svazem. Až do vyhlášení nezávislosti v roce 1990 byla jednou z jeho patnácti republik.
Vztahy Vilniusu s Moskvou jsou proto dlouhodobě poznamenané určitým napětím. V aktuální záležitosti okolo omezení tranzitu do Kaliningradské oblasti nejde jen o slovní výhrůžky ze strany prokremelských propagandistů, kteří ve svých televizních pořadech nahlas uvažují o možnosti vojensky zaútočit na Litvu.
Daleko zásadnější jsou pokusy ruských hackerů ochromit činnost litevských institucí. Zde vedou stopy ke skupině Killnet, která má na svém kontě útoky i vůči jiným zemím včetně Česka.
Rusko považuje opatření litevské vlády za „ilegální“ a za porušení mezinárodního práva. Pohrozilo také blíže neupřesněnými protiopatřeními. Naproti tomu litevská premiérka Ingrida Šimonyteová odmítá, že by šlo ze strany její země o blokádu Kaliningradské oblasti. Opakovaně připomíná, že opatření se týká pouze určitého zboží dováženého po železnici a nevztahuje se na přepravu osob. Dodala také, že považuje za jistou ironii, že Rusko se odvolává na mezinárodní smlouvy, když prý samo řadu z nich porušilo.
Na dohodě má mít zájem hlavně Německo
Jak uvedl web Politico, ve věci tranzitu prosazuje kompromis hlavně Německo. Spekuluje se, že vláda kancléře Olafa Scholze má obavu, že by Rusko mohlo spor považovat za záminku pro zastavení dodávek zemního plynu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Druhým motivem by mohly být obavy z možné vojenské reakce Ruska. Německo v Litvě totiž řadu let velí jednotce NATO, která tam působí.
Kaliningradská oblast, v níž žije necelý milion obyvatel, je sice co do rozlohy jen o něco větší než Středočeský kraj, pro Rusko má však výrazný geostrategický význam. Leží zde důležité vojenské základny, klíčový je přístup k Baltskému moři.
V oblasti se zároveň nachází i nejzranitelnější místo Aliance: takzvaný Suvalský koridor, úzký 65kilometrový pás mezi Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Pokud by ho například ruská armáda v případě konfliktu obsadila, dokázala by tím oddělit tři členské státy NATO v Pobaltí od jejich partnerů v Evropě.
