4. 11. 18.15
Projela jsem po pobřeží směrem k městu Izmir až na výběžek, kde je letovisko Cesme. Po cestě jsme potkala mezi obcemi Bademli a Denizkoy třeba tuto Kurdku ze Sýrie, jmenuje se Fatima. Její rodině se nedaří vyplout. Člun, za který zaplatili, se rozpadl, peníze na nový nemají...
4. 11. 14.30
Je jich osm. Iránci. Mladí, pohlední, dobře oblečení s nejmodernějšími telefony a dobrou náladou. Usedají na terasu hotelu Assos, kde strávili několik posledních nocí (za osobu a noc platili 80 tureckých lir) a pečlivě si každou svou věc balí do igelitových sáčků. Ženy s dětmi pojedou prý až další den. Muži jako předvoj budou z řeckého břehu organizovat pomoc, kdyby se loď převrhla. Loučí se. Jakoby šli do války.
Mahjar a Ismail Petra Čecha zbožňují, ale o nepřívětivosti českých úřadů četli na internetu, takže jdou raději do Holandska. „Irán je krásná země, ale žít se tam nedá,“ vysvětlují důvody, které je motivovaly k dlouhé pouti. Jsou vlastně identické s těmi, které měli Češi v dobách totalitních, když emigrovali na svobodný Západ: Ismail nemůže z politických důvodů studovat, Mahjara málem zavřeli za jeho svobodomyslné názory, nemohou cestovat, nemají pasy, chtějí, aby jejich děti vyrůstaly jinak...
Před dvoukilometrovou cestou k místu, kde mají sraz s dodavatelem člunu, si sednou a zazpívají. Naposledy. Pak už jen nadávají. Na břehu je čeká maličký Afghánec, který zřejmě nedokázal přeplout do Řecka a zapojil se do místní pašerácké sítě. Člun ale nemá. Ukazuje, že k němu přišli muži s pistolí, namířili mu na hlavu a loď odnesli. Protože nedostal předem od Iránců zaplaceno, nemá důvod lhát. Křičí na něj, spílají mu, zuří, jsou zoufalí. Vracejí se do hotelu. Možná Afghánec nabízel levnější služby a konkurence si na něj posvítila. Těžko říct. Převaděčská mafie si přísně střeží své teritorium, navzájem si jednotlivé klany nelezou do zelí, a jakmile někdo chce měnit pravidla, zasáhne hrubá síla.
Iránci jsou zoufalí. Ostatně nikoho, kdo by zoufalý nebyl, tady na pobřeží strachu a naděje v listopadu 2015 nepotkáte.
Petra Procházková píše z cest:Další postřehy Petry Procházkové z cesty za urpchlíky čtěte ZDE. |