Přesně k něčemu takovému se nyní schyluje v Německu. Čínská státní firma Cosco se snaží majetkově vstoupit do hamburského přístavu a získat 35procentní podíl v nejmenším z jeho čtyř kontejnerových terminálů. Protože jde o tak zvanou „kritickou infrastrukturu“, dalo ministerstvo hospodářství před časem vypracovat posudek.
Jeho výsledek je jednoznačný: Vstup čínského investora do třetího největšího evropského přístavu se nedoporučuje. K negativnímu stanovisku resortu se přidala i ministerstva obrany, vnitra, financí, dopravy a zahraničních věcí. Proti se vyslovila Evropská komise i německé tajné služby.
Podle zjištění německých veřejnoprávních rozhlasových stanic NDR a WDR ovšem úřad kancléře Olafa Scholze (CDU) na uskutečnění transakce trvá. Čas přitom kvapí. Pokud by vláda v té záležitosti nerozhodla do konce října, případně neprodloužila lhůtu pro posouzení projektu, celý obchod by se uskutečnil automaticky.
Podle obou stanic přitom ministerstvo hospodářství svůj posudek zaslalo na úřad vlády už před několika týdny. Jeho úředníci ho ale dosud nezařadili jako bod na jednání vlády, takže kabinet nemohl o ničem rozhodnout.
Kabely 500 kilometrů od sebe a těžký poklop. Němci hledají pachatele sabotáží, spekuluje se i o Rusku |
Kromě změněné geopolitické situace uvádí ministerstvo hospodářství hlavně dva důvody, proč by nemělo dojít ke vstupu čínské společnosti do hamburského přístavu. Prvním je, že by společnost získala i pozici jednoho z jednatelů. Tím by za druhé získala právo spolurozhodovat o jeho budoucnosti. Ministerstvo výslovně varuje před rizikem vzniku „vyděračského potenciálu“.
Před něčím takovým varují i experti, které stanice NDR a WDR oslovily. „Dlouhodobá strategie Číny spočívá v získání kontroly nad kompletním dodavatelským řetězcem směrem do Evropy,“ citují Rolfa Langhammera z Institutu pro světovou ekonomiku z Kielu. Podle něj by tím mohla Čína získat do rukou nástroj „ke zneužití ekonomické síly“.
Závislost na diktaturách
V Německu přitom dosud stále panuje shoda, že je nepřípustné vydat se dobrovolně do závislosti na autoritativních režimech nebo diktaturách.
V Berlíně dlouho sázeli na budoucí dodávky levného plynu z Ruska. Kvůli tomu se ale jeho vláda stala zranitelná. V případě obchodních kontaktů s komunistickou Čínou Německo riskuje, že podobnou chybu zopakuje, pokud dovolí jeho firmám vstoupit do citlivých odvětví.
Část německé vlády si to zřejmě uvědomuje, jak naznačuje nedávné vyjádření šéfky německé diplomacie Annaleny Baerbockové pro list Süddeutsche Zeitung. „Při každé zahraniční investici, která směřuje do kritické německé infrastruktury, se musíme ptát, co by to mohlo znamenat, pokud by se Čína postavila proti nám jako demokracii a celému hodnotovému společenství,“ uvedla.
Z rešerší obou německých rozhlasových stanic vyplývá, že pro čínskou vládu představuje majetkový vstup Cosco do hamburského přístavu vysokou prioritu. Její velvyslanectví v Berlíně údajně cíleně kontaktuje německé firmy a nabádá je, aby pomohly při uskutečnění projektu. Rovněž ministerstvo zahraničních věcí v Pekingu vydalo před časem prohlášení, v němž vyjádřilo očekávání, že „Německo bude ctít zásady otevřeného trhu a nebude politizovat hospodářské vztahy“.
Scholzovy hamburské vazby
Mluvčí německé vlády celou záležitost odmítl blíže komentovat. Podle stanic NDR a WDR souvisí Scholzovo chování s tím, že se chystá začátkem listopadu Čínu navštívit. Mohl by mít tudíž snahu nepřijet tam „s prázdnou“.
Hlavním důvodem ale zřejmě bude, že kancléř sám pochází z Hamburku. Dlouho působil v místní politice a v letech 2011 až 2018 byl i jeho starostou. Podobně jako všichni jeho předchůdci se i Scholz řídil zásadou, že pokud se daří přístavu, daří se i městu. Hamburk drží v jeho mateřské společnosti 69procentní podíl.
„Křemíková válka“ s Čínou. Komu vadí nová bezpečnostní doktrína Spojených států? |
Když byl ještě starostou, navštívil Scholz v roce 2015 centrálu Cosco v Číně. Tato společnost již v minulosti vstoupila majetkově do dvou největších evropských přístavů – v Rotterdamu drží 35procentní podíl u jednoho terminálu, v Antverpách u dalšího 20 procent.
Vedení přístavu si dělá naděje, že Hamburk by se mohl stát do budoucna hlavní cílovou destinací čínských přepravních společností. „Odmítnout Číňany by bylo katastrofou nejenom pro přístav, ale pro celé Německo,“ tvrdí člen představenstva Axel Mattern.
