S odvoláním na vysokého představitele Pentagonu to ve svém internetovém vydání napsal list The Washington Times.
Na základně ve vybraném státě bude umístěno deset střel. Česko z americké strany zatím žádný konkrétní návrh neobdrželo, řekl dnes mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Podotkl, že dlouhodobě se vedou konzultace pouze na úrovni Severoatlantické aliance.
Na vybudování základny je vyčleněno přes 100 milionů dolarů (zhruba 2,4 miliardy korun). Měla by být součástí amerického protiraketového "deštníku", jehož součásti leží například na Aljašce či Marshallových ostrovech.
Evropská základna by měla zajišťovat ochranu před případným íránským raketovým útokem na starý kontinent či na USA, pokud Teherán v budoucnu vytvoří mezikontinentální rakety.
Očekává se, že proti základně bude Rusko, které by její vybudování mohlo považovat za ohrožení svých raketových sil. Experti ale dodávají, že deset střel se těžko dá srovnávat s tisícovkami ruských raketových hlavic.
Šéf amerického úřadu pro raketovou obranu Henry Obering řekl, že současný systém protiraketové obrany je sice zatím limitován, avšak byl by podle něj schopný odvrátit hrozbu útoku KLDR. Letos by měl být rozšířen o dalších 12 střel. V listopadu polský list Gazeta Wyborcza napsal, že článkem systému by se mohlo stát Polsko, které o tom s Washingtonem údajně vyjednává již od roku 2004.
O tom, že by se nějakým způsobem mohla do systému americké protiraketové ochrany zapojit i ČR, naznačili v minulosti i někteří čeští představitelé. Například bývalý premiér Vladimír Špidla v roce 2002 řekl, že ČR postaví "prapory" na obranu proti zbraním hromadného ničení.
Na základně ve vybraném státě bude umístěno deset střel. Česko z americké strany zatím žádný konkrétní návrh neobdrželo, řekl dnes mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Podotkl, že dlouhodobě se vedou konzultace pouze na úrovni Severoatlantické aliance.
Na vybudování základny je vyčleněno přes 100 milionů dolarů (zhruba 2,4 miliardy korun). Měla by být součástí amerického protiraketového "deštníku", jehož součásti leží například na Aljašce či Marshallových ostrovech.
Evropská základna by měla zajišťovat ochranu před případným íránským raketovým útokem na starý kontinent či na USA, pokud Teherán v budoucnu vytvoří mezikontinentální rakety.
Očekává se, že proti základně bude Rusko, které by její vybudování mohlo považovat za ohrožení svých raketových sil. Experti ale dodávají, že deset střel se těžko dá srovnávat s tisícovkami ruských raketových hlavic.
Šéf amerického úřadu pro raketovou obranu Henry Obering řekl, že současný systém protiraketové obrany je sice zatím limitován, avšak byl by podle něj schopný odvrátit hrozbu útoku KLDR. Letos by měl být rozšířen o dalších 12 střel. V listopadu polský list Gazeta Wyborcza napsal, že článkem systému by se mohlo stát Polsko, které o tom s Washingtonem údajně vyjednává již od roku 2004.
O tom, že by se nějakým způsobem mohla do systému americké protiraketové ochrany zapojit i ČR, naznačili v minulosti i někteří čeští představitelé. Například bývalý premiér Vladimír Špidla v roce 2002 řekl, že ČR postaví "prapory" na obranu proti zbraním hromadného ničení.
