Dohodě dvou největších znečišťovatelů planety (Čína a USA dohromady vypouštějí více než 40 procent celosvětové produkce skleníkových plynů) přitom v posledních dnech nic nenasvědčovalo. Politické vztahy obou velmocí jsou již delší dobu velmi špatné a skutečnost, že čínský prezident Si Ťin-pching nepovažoval za vhodné se jednání v Glasgow zúčastnit přímo, kritizoval i americký prezident Joe Biden.
„Z jejich strany jde o obrovskou chybu,“ řekl na adresu Číňanů šéf Bílého domu.
Nyní se však ukazuje, že své ovoce přinesla dlouhodobá a trpělivá práce v zákulisí. „Byly to hektické týdny (...). Vídali jsme se s panem Kerrym osobně či online prakticky každý den,“ prozradil na tiskové konferenci v noci na včerejšek čínský klimatický vyjednavač Sie Čen-chua.
  |
„Věřím, že naše společná práce je výrazným příspěvkem k celkovému úspěchu COP26,“ poznamenal John Kerry, zvláštní americký emisar pro otázky klimatu, který strávil od nástupu nové administrativy do Bílého domu letos v lednu v Číně několik měsíců. Kerry i Sie Čen-chua se shodli, že „přes značné rozdíly mezi našimi zeměmi je spolupráce jediným řešením... Klima je naší společnou zodpovědností“.
Chce to konkrétní činy
Závod s časem. Klima je jedno, ale svět jednotný není. Rozvinuté země by měly mít odvahu ke změně |
USA a Čína vytvoří společnou pracovní skupinu, která bude koordinovat úsilí na ochranu klimatu ve 20. letech – tedy prakticky okamžitě. To odborníci hodnotí jako nejdůležitější, neboť Číňané sice před začátkem glasgowské konference oznámili dosažení tzv. uhlíkové neutrality k roku 2060, podle původního plánu by však během několika příštích let čínské emise ještě měly růst a zlom směrem dolů by měl přijít teprve kolem roku 2030. Takový plán mnozí kritizovali s tím, že je málo ambiciózní a vyšší emise by mohly přispět k nezvratnému poškození klimatického systému.
To by se nyní mělo změnit. Součástí ujednání totiž je, že Čína začne vyřazovat své uhelné elektrárny z provozu již od roku 2026.
Světoví státníci včetně generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese americko-čínskou dohodu vesměs přivítali. „Je to přesně to, co jsme potřebovali (...). Lidstvo čelí jedné z největších výzev historie, je třeba odhodit politické různice,“ řekl katarské televizi al-Džazíra místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zodpovědný za klimatickou politiku Evropské unie.
Někteří environmentální aktivisté ale tak optimističtí nejsou a chtějí vidět konkrétní výsledky. „Budeme pozorně sledovat, zda Čína a USA skutečně dělají kroky nutné k udržení růstu globální teploty pod 1,5 °C,“ prohlásila včera Genevieve Maricleová, ředitelka klimatické sekce Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
A i podle Jennifer Morganové, výkonné ředitelky ekologické organizace Greenpeace, musí Američané a Číňané vyvinout „ještě více úsilí k tomu, aby bylo dosaženo klimatických cílů“.
Soumrak spalovacích motorů
Pohyb nastal v Glasgow i v oblasti dopravy. K iniciativě předpokládající úplné ukončení výroby automobilů na spalovací motory se totiž připojili někteří z největších světových výrobců aut, stejně jako řada velkých a lidnatých zemí. Jsou mezi nimi například největší americký producent General Motors či společnosti Ford a Volvo.
Memorandum však nepodepsal největší světový výrobce automobilů skupina Volkswagen a nepřipojilo se ani Německo. Podle mluvčího německého ministerstva životního prostředí jde o „relativní drobnost“, kterou je otázka, zda za „čistý“ pohon bude možné považovat i spalovací motor využívající palivo vyrobené z obnovitelných zdrojů.
Doprava, zejména ta silniční, nyní celosvětově produkuje asi čtvrtinu všech skleníkových plynů. Zejména ve velkých městech však mají zplodiny pocházející ze spalovacích motorů na znečištění ovzduší největší podíl s výrazně negativními dopady na lidské zdraví.
