Mám s tím principiálně problém, řekl Babiš v Bruselu k mechanismu rozdělování peněz z fondu obnovy |
Ačkoli návrh na omezení výše grantů ve fondu se podle diplomatů setkal s pozitivním ohlasem zemí požadujících celkové snížení jeho objemu, různé státy mají k jednotlivým sporným tématům další požadavky.
Michel dopoledne na společném jednání s představiteli 27 členských států předložil návrh, který v rámci balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) 50 miliard eur z původních 500 vyhrazených na granty přesunul do kolonky půjček. Ta se tím zvětšila na 300 miliard. Podle neoficiálních vyjádření diplomatů tuto úpravu přivítalo Nizozemsko, které je spolu s Rakouskem, Švédskem, Dánskem a Finskem ve skupině zemí žádajících celkové snížení objemu fondu. Tyto státy se obávají velkého společného zadlužení, neboť Evropská komise si chce celý balík peněz půjčit na finančních trzích; úvěry by podle nich na rozdíl od grantů nezvýšily společný dluh.
  |
Itálie, která spolu se Španělskem jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 má být největším příjemcem peněz z fondu, sice podle diplomatů úpravu kritizovala, není však pro ni patrně nepřekonatelnou překážkou.
Michel se poté ve společnosti lídrů Německa a Francie podporujících jeho návrh sešel právě s vůdci fiskálně konzervativních států, kteří však podle diplomatů mají k omezování fondu další požadavky.
Český premiér Andrej Babiš odpoledne téměř dvě hodiny jednal s kolegy z visegrádské skupiny - Polska, Maďarska a Slovenska, s nimiž hovořil mimo jiné o novém klíči rozdělování grantů. Ten vychází vstříc požadavku zemí kritizujících původní kritéria. Zatím však není zcela jasné, zda se V4 shodla na jeho podpoře.
„Já musím říct, že s nimi souhlasím, protože ta částka je vysoká,“ prohlásil v sobotu před novináři český premiér. Problém podle něho ovšem je, že zmíněné země nenavrhly žádnou konkrétní částku, což pokrok při jednání summitu zdržuje.
Maďarský premiér Viktor Orbán naproti tomu podle bruselského webu Politico přišel s vlastním návrhem kapitoly, která v Michelově textu čerpání z fondu podmiňuje dodržováním demokratických principů. Orbán před summitem hrozil tím, že pokud podmínka v návrhu zůstane, bude dohodu o rozpočtu a fondu, která musí být jednomyslná, vetovat. V jeho návrhu zmínka o právním státu zcela chybí. Zvláště zástupci západoevropských zemí však avizovali, že nic podobného nepřipustí.
Po stále probíhajících oddělených jednáních by se lídři měli sejít znovu společně a zhodnotit, zda má Michelův návrh šanci na úspěch. Podle unijních činitelů není vyloučeno, že v takovém případě by summit pokračoval do noci či do neděle až do dosažení dohody. Na tu vedle Michela naléhá především německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země v tomto pololetí EU předsedá. Ve hře však stále zůstává i možnost, že summit dnes skončí neúspěchem a politici se v červenci sejdou ještě jednou.
