Úterý 6. prosince 2022, svátek má Mikuláš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

„Drahý Vladimire Vladimiroviči.“ Separatisté oficiálně požádali Putina o připojení k Rusku

Vůdce Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik foto: Profimedia.cz

Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom dnes agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin ve středu za tímto účelem odjel do Moskvy.
  13:22aktualizováno  17:24

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které uspokojí aspirace čtyř okupovaných regionů stát se součástí Ruska.

Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

„Drahý Vladimire Vladimiroviči, píšu vám jménem obyvatel Luhanské oblasti! (...) Žádám vás, abyste zvážil otázku připojení Luhanské lidové republiky k Rusku,“ uvedl Pasečnik v prohlášení zveřejněném v místních médiích a na telegramu. Podle něj je připojení k Ruské federaci snem obyvatel regionu, jehož část proruské síly ovládají od roku 2014. Téměř celou zbývající část ukrajinské Luhanské oblasti obsadily ruské a proruské jednotky od invaze z února letošního roku.

Referendu nikdo neunikne. Rusové zavírají města a prohledávají domy, nutí Ukrajince hlasovat

Se stejnou žádostí se na Putina obrátil i šéf Ruskem dosazené Chersonské oblastní správy Volodymyr (Vladimir) Saldo.

„V Chersonské oblasti se konalo referendum o připojení k Ruské federaci, ve kterém se přes 87 procent obyvatel našeho regionu vyslovilo pro znovusjednocení se svou historickou vlastí,“ napsal Saldo a zdůraznil, že se hlasování konalo v souladu s obecně uznávanými principy a normami mezinárodního práva. „Žádám prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, aby Chersonskou oblast přijal jako součást Ruské federace,“ píše se v žádosti.

Putina oficiálně vyzval k připojení k Rusku i šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Balickyj v dokumentu podle TASS zdůraznil, že volbu učinili lidé v referendu, ve kterém se rozhodli opět spojit „se svou rodnou vlastí - Ruskem“.

Pušilin ve středu kvůli výsledkům hlasování odjel do Moskvy. Vůdce DNR uvedl, že v ruské metropoli dokončí právní úkony spojené s připojením k Rusku. Před odjezdem poděkoval všem obyvatelům regionu, kteří se zúčastnili referenda, a prohlásil, že DNR jako součást Ruska přejde do nové fáze válčení.

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu uvedlo, že brzy budou podnikne kroky k připojení čtyř okupovaných regionů k Rusku. Úřad v prohlášení dodal, že hlasování se uskutečnilo v souladu s mezinárodním právem.

V době, kdy se Rusko chystá anektovat část ukrajinského území o rozloze Portugalska, stovky Ukrajinců podle agentury Reuters uprchly přes poslední ruské kontrolní stanoviště. Mnozí z nich uvedli, že tak učinili, dokud ještě mohou. Nevědí, zda bude útěk možný po připojení k Rusku, nebo zda nebudou nuceni bojovat na jeho straně.

Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - DNR a LNR.

Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskou federací.

Hlasování opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.

Západní země i Kyjev hlasování a výsledky označují za neplatné. Celá akce je podle nich nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Vybrané údaje o ukrajinské Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti

Chersonská oblast

  • Rusko má v rukou 83 procent této oblasti, která je nejzápadnější z oblastí kontrolovaných částečně Moskvou. Metropoli Cherson Rusové obsadili 3. března, tedy šest dní o zahájení invaze na Ukrajinu. Dobytí města znamenalo pro místní obyvatele humanitární katastrofu. Poté ruské síly získaly kontrolu i nad většinou Chersonské oblasti.
  • Chersonská oblast se nachází v jižní části Ukrajiny při pobřeží Azovského a Černého moře po obou březích dolního toku Dněpru. Na jihu je spojena Perekopskou šíjí s Krymským poloostrovem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Její rozloha je 28.461 kilometrů čtverečních, téměř trojnásobek rozlohy Středočeského kraje. Před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala 24. února, žilo v oblasti přes milion lidí. Před válkou tvořili podle odhadů 80 procent obyvatel Ukrajinci, 14 procent pak Rusové. Region je významný pro ukrajinské zemědělství.
  • Hlavním městem oblasti je Cherson, kde před ruskou invazí žilo asi 300.000 obyvatel. V současnosti není známo, kolik lidí ve městě stále žije. Přístavní Cherson leží u ústí řeky Dněpr do Černého moře a má strategickou polohu mezi separatistickým územím a Oděsou. Na černomořském pobřeží jsou větší jen milionová Oděsa a zhruba půlmilionový Mykolajiv.
  • Ruské jednotky již několikrát a brutálně zasáhly proti demonstrantům, kteří v Chersonu protestovali proti ruské okupaci. Výsledkem byly desítky zraněných a stovky zadržených.
  • Rusko v oblasti mimo jiné jako platidlo zavedlo rubl a otevřelo tam pobočky ruských bank. Ruská okupační správa se v oblasti zároveň potýká s partyzánským hnutím, které cílí hlavně na kolaboranty s ruskou mocí.

Luhanská a Doněcká oblast

  • Obě oblasti jsou hlavní částí Doněcké uhelné pánve neboli Donbasu (Doněckij bassejn), což je rozsáhlý těžební a průmyslový region na východní Ukrajině. Jsou oficiálně ukrajinskými správními celky. Proruští separatisté, kteří při střetech s ukrajinskou armádou a dobrovolnickými jednotkami měli skrytou podporu z Ruska, ale na jejich území vyhlásili již v roce 2014 samozvané republiky - Luhanskou lidovou republiku (LNR) a Doněckou lidovou republiku (DNR).
  • Ruský prezident Vladimir Putin ještě před invazí na Ukrajinu, která začala 24. února, uznal nezávislost těchto separatistických útvarů a poté zahájil invazi na Ukrajinu pod záminkou jejich „osvobození“, ochrany a podpory, útočit však Rusko začalo i v jiných částech Ukrajiny a hovořilo o „demilitarizaci a denacifikaci“ země. Moskva přitom uznala povstalecké republiky v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti.
  • Před invazí separatisté ovládali asi polovinu území oblastí, Putin 4. července vyhlásil vítězství ruských sil v Luhanské oblasti. Učinil tak den poté, co se ukrajinská armáda stáhla z Lysyčansku, poslední zbývající bašty odporu v tomto regionu. Luhanská oblast má 26.684 kilometrů čtverečních a před válkou tam žily přes dva miliony lidí.
  • V Doněcké oblasti měli separatisté před invazí pod kontrolou přibližně 7000 km2 z celkových asi 27.000, v dubnu uváděli, že mají více než polovinu. Nyní podle agentury Reuters Rusové ovládají 67 procent území. Na území Doněcké oblasti leží strategický přístav Mariupol, který se stal symbolem zkázy způsobené ruskou invazí na Ukrajinu a který Rusové za ohromných ztrát na obou stranách dobyli v květnu. Město je největším městem dobytým ruskou armádou.
  • Obě samozvané republiky po jednostranném vyhlášení nezávislosti (uznávají se navzájem, kromě Ruska je ve světě uznává od konce června také Sýrie, obě samozvané republiky pak ještě uznala Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce a kterou kromě Ruska uznávají pouze další čtyři státy) vytvořily soustátí Svaz lidových republik. Pro něj byl později užíván název Novorusko, který odkazuje na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmrazen. Bez výsledku dopadl i projekt státu Malorusko, o kterém v roce 2017 mluvil tehdejší šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko.
  • Obě samozvané republiky mají vlastní vládu i parlament, vlajku, pořádají volby a vydávají vlastní doklady. Počátkem roku 2017 ruský prezident Vladimir Putin platnost těchto dokladů.

Záporožská oblast

  • Ze čtyř oblastí, ve kterých Rusové a místní proruské úřady uspořádali referendum o připojení k Rusku, Moskva kontroluje v Záporožské oblasti nejmenší část - 63 procent. V oblasti se nachází Záporožská jaderná elektrárna, která je největší jadernou elektrárnou v Evropě a kterou Rusové obsadili 4. března. Ve stejný den obsadili i město Enerhodar, které je jedno z nejmladších měst na Ukrajině. Leží na jižním břehu dněperské Kachovské přehrady, která byla v poslední době ostřelována, a má přibližně 56.000 obyvatel. Město bylo založeno v roce 1970 současně se zahájením výstavby Záporožské tepelné elektrárny. Zároveň byla do města přivedena odbočka železniční tratě Záporoží-Sevastopol. Město pak sloužilo i jako základna pro výstavbu Záporožské jaderné elektrárny.
  • Záporožská oblast se rozkládá v jižní části Ukrajiny mezi Dněprem a Azovským mořem. Sídlem správy je Záporoží, které je ale v rukou Ukrajinců. Největší přístav oblasti, Berďansk, Rusové obsadili již 28. února.
  • Na rozloze 27.183 kilometrů čtverečních žije asi 1,7 milionu lidí. Oblast je důležitým průmyslovým a zemědělským centrem.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat