Putin přerušil jadernou dohodu s USA, z rozpoutání války obvinil Západ

Podle Putina je zřejmé, že jaderný pakt s USA byl uzavřen za zcela jiných podmínek. Dnes ale Amerika usiluje o porážku Ruska a dokonce Ukrajině pomáhá s útoky na strategické základny na ruském území.

„Proto jsem donucen oznámit, že Rusko přerušuje svoji účast v dohodě o strategických zbraních,“ prohlásil Putin na závěr téměř dvouhodinového projevu. Zdůraznil, že Rusko od smlouvy neustupuje, pouze přerušuje účast. Rusko také podle něj nikdy jadernou zbraň nepoužije jako první.

Ruské ministerstvo zahraničí později doplnilo, že navzdory pozastavení členství nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic. „Rusko nicméně v zájmu zachování dostatečné předvídatelnosti a stability v oblasti jaderných zbraní hodlá zachovat odpovědný přístup a i nadále bude dodržovat smlouvou stanovená početní omezení strategických útočných zbraní,“ píše ministerstvo.

Moskva zároveň bude pokračovat ve výměně informací o zkušebních odpalech balistických raket na základě dřívějších dohod se Spojenými státy.

Dohodu Nový START Rusko a USA podepsaly v roce 2010 v Praze, po nástupu Joea Bidena do Bílého domu byla prodloužena o dalších pět let. Dohoda omezuje počet strategických jaderných hlavic i počet rozmístěných nosičů – letounů, raket a ponorek.

Rusko podle expertů disponuje největším jaderným arzenálem na světě, ve výzbroji má asi šest tisíc jaderných hlavic. Moskva ještě nedávno dávala najevo, že by dohodu chtěla zachovat, ale stěžovala si na údajný „destruktivní přístup USA“ ke kontrole zbraní.

Podle Putina se dnes ve Washingtonu uvažuje o obnovení testů jaderných zbraní a Rusko se proto musí chystat na to samé. „Samozřejmě, neuděláme to jako první. Ale pokud to udělají Spojené státy, tak my také. Nikdo by neměl žít v nebezpečné iluzi, že může zničit globální strategickou paritu,“ pohrozil ruský vůdce.

Požadavek, aby Rusko povolilo inspekce ve svých objektech obranné infrastruktury, označil za „absurdní drama“ „Před týdnem jsem podepsal dekret o zařazení nových strategických pozemních systémů do bojové služby. Chtějí snad strkat nos i do toho, nebo co? Myslí si, že je to tak snadné? To je tam jen tak pustíme?“ tázal se před nastoupenými poslanci, senátory a ministry.

372 fotografií

Moskva se podle šéfa Kremlu k dohodě vrátí, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude brán v potaz „celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance“. „V NATO je více než jedna jaderná velmoc a jejich jaderné síly jsou namířeny i proti nám. Nemůžeme to ignorovat. Země NATO kladou ultimáta: Rusko – dodržujte pravidla a my se budeme chovat, jak chceme,“ řekl Putin a zmínil Británii a Francii.

Severoatlantická aliance následně Putina vyzvala, aby své rozhodnutí přehodnotil. „Je mi líto, že se Rusko rozhodlo pozastavit účast v dohodě Nový START,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a zdůraznil, že válku na Ukrajině začal Putin a jeho úterní projev naznačuje, že je v ní ochoten pokračovat.

Za všechno může Západ

Sedmdesátiletý autokrat na úvod svého projevu zopakoval své hlavní teze, proč musel před rokem dát pokyn k tzv. speciální vojenské operaci. Válku podle něj začal Washington, který vládu v Kyjevě ponoukal k útokům na Krym a Sevastopol. „Západ vypustil džina z lahve,“ zdůraznil Putin.

„Nemáme pochyb o tom, že v únoru 2022 bylo vše připraveno ke kárné operaci Kyjeva v Donbasu. Vše naprosto v rozporu s dokumenty přijatými Radou bezpečnosti OSN. Opakuji, to oni začali válku, my jsme použili sílu, abychom ji zastavili,“ uvedl Putin, podle nějž dokonce Západ zvažoval dodávky jaderných zbraní Ukrajině.

Rusko podle něj nebojuje proti ukrajinskému národu, ale proti režimu v Kyjevě. Ukrajinci se podle Putina stali “rukojmím svých západních pánů“, kteří zemi politicky, ekonomicky i vojensky okupují. „Kyjevský režim neslouží jeho národním zájmům. Slouží zájmům cizích mocností,“ řekl prezident, podle nějž se Západ v boji s Ruskem spojí s kýmkoliv: teroristy, nacisty a dokonce samotným ďáblem.

Západ je podle něj na tom morálně tak špatně, že uznává sňatky osob stejného pohlaví a i pedofilie „je tam označována za normální věc“. „To je v pořádku. Jsou dospělí. Mají právo žít svůj život. My v Rusku jsme k tomu velmi tolerantní,“ podotkl prezident země, kde jsou homosexuálové tvrdě pronásledováni. Pustil se také do několika historických exkursů, aby mohl Západ obvinit ze sponzorování převratů po celém světě, desetiletí kolonialismu a válek. Jako příklad uvedl Jugoslávii, Irák a Sýrii.

Ruský prezident pak poděkoval příslušníkům ozbrojených složek i vojenským korespondentům a pustil se do hodnocení ekonomické situace. „Západ proti nám začal nejen vojenskou a informační, ale také ekonomickou agresi,“ uvedl Putin a obvinil západní země, že Rusku ukradly jeho zahraniční rezervy a zlato.

Západní izolace Ruska podle něj ovšem neuspěla. „Strůjci všech sankcí se trestají sami. Odstartovali růst cen ve svých zemích, zavírání továren, kolaps energetického sektoru a občanům vykládají, že za to mohou Rusové,“ uvedl Putin s tím, že ruské ekonomika v současnosti nekolabuje, ale prochází restrukturalizací.

Rusko podle Putina už nyní pracuje na projektech obnovy čtyř anektovaných ukrajinských oblastí. „Mluvíme o oživení podniků a pracovních příležitostí v přístavech Azovského moře, které se znovu stalo vnitřním mořem Ruska, a budování nových moderních silnic, jako jsme to udělali na Krymu,“ řekl Putin před režimní elitou.

Výročí války

Putinův svůj očekávaný projev přednesl tři dny před prvním výročím invaze, kterou Rusko zahájilo největší válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Zvláštní vojenská operace, která měla podle ruských stratégů trvat tři dny, se však změnila v zdlouhavou opotřebovávací dělostřeleckou válku a Rusko muselo z mnoha dobytých území ustoupit.

Obsah Putinovy řeči podle ukrajinských představitelů naznačuje, že ruský prezident ztratil kontakt s realitou. „Rusko je ve slepé uličce. V naprosto zoufalé situaci. Cokoliv, co udělá, jen zhorší jeho situaci,“ zhodnotil vystoupení poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jake Sullivan na dotazy novinářů odpověděl, že ani on, ani Joe Biden projev nesledoval. Sám Biden by měl v úterý odpoledne promluvit ve Varšavě. „Nechystáme tento projev jako osobní utkání. Není to rétorický souboj. Bude to naše ujištění o hodnotách a vizích a o tom, jak by měl vypadat svět, který se snažíme vybudovat a bránit,“ řekl novinářům Sullivan.

Prezident by s projevem na půdě Federálního shromáždění měl podle ústavy vystoupit každý rok, loni na něj ovšem nedošlo. Putin s projevem vystoupil den poté, co americký prezident Biden překvapivě navštívil Kyjev. „Pro Kreml to je další důkaz, že se Spojené státy rozhodly vsadit vše na strategickou porážku Ruska a že se válka nezvratně mění ve válku mezi Ruskem a Západem,“ uvedla před Putinovým vystoupením analytička Taťana Stanovaja.

Putin by se během úterý mohl ještě setkat s nejvyšším čínským diplomatem Wangem I, který přijel do Moskvy jednat o roli Pekingu v urovnání konfliktu na Ukrajině. Čína tento týden údajně chystá zveřejnit svůj mírový plán. Ministr zahraničí Čchin Kang v úterý západní země vyzval, aby „přestaly rozdmýchávat“ válku na Ukrajině, a vyjádřil znepokojení ohledně stupňování ukrajinské krize.

Ve středu se na moskevském stadionu Lužniki uskuteční velkolepý vlastenecký koncert k výročí invaze, na kterém by měly vystoupit výkvět populárních umělců a hlasitých podporovatelů války. Očekává se rovněž mimořádní zasedání obou komor parlamentu.