Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvV souladu s Chartou OSN je podle Zelenského ukrajinský mírový plán, který zahrnuje podmínku stažení ruských vojsk za v roce 1991 mezinárodně uznané ukrajinské hranice. Tedy také z poloostrova Krym, který Rusko protiprávně anektovalo už v roce 2014.
Rezoluce rady nyní může vetovat kterýkoliv z pěti jejích stálých členů. Jedním z nich je Ruská federace, která před více než rokem a půl napadla sousední Ukrajinu a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Nástroj veta tak podle Zelenského vede radu do patových situací.
Prezident Ukrajiny proto nyní navrhl, aby bylo možné veto stálého člena RB OSN přehlasovat dvoutřetinovou „globální kvalifikovanou většinou“ Valného shromáždění OSN. Vyzval také k rovnějšímu zastoupení světových zemí v radě. „Asie si zaslouží širší zastoupení, stejně tak islámský svět. Rada bezpečnosti musí být plně odpovědná světovým národům,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Před Zelenským měl úvodní slovo generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého „ruská válka na Ukrajině zvyšuje geopolitické napětí a rozkoly, je ohrožením regionální stability, zvyšuje riziko použití jaderných zbraní a vytváří hluboké trhliny v našem stále ‚multipolárnějším‘ světě“.
Zelenskyj k Radě bezpečnosti OSN promluvil i loni, tehdy ještě na dálku prostřednictvím videkonference. Vyzval ji, aby činila takové reformy, díky kterým bude efektivnější. Jeho cílem je, aby Rusové „nemohli blokovat rozhodnutí týkající se jejich vlastní války“. „Potrestejte Rusko, nebo to tu rozpusťte,“ řekl tehdy. Připomněl, že Rada vznikla proto, aby zajistila mír.
Západ se vměšoval do Ukrajiny, míní Lavrov
Krátce po Zelenském promluvil v OSN šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Do sálu přišel až po vystoupení ukrajinského lídra, takže se představitelé znepřátelených zemí nesetkali, jeho řeč ale zřejmě sledoval v zákulisí bedlivě. Ve svém vystoupení odmítl Zelenského návrh na změnu práva veta stálých členů v Radě bezpečnosti.
Lavrov prohlásil, že se Spojené státy a jejich spojenci od rozpadu Sovětského svazu vměšovali do záležitostí Ukrajiny, aby jí vnutili prozápadní politiku, a že jsou zodpovědní za vyšší riziko globálního konfliktu. Severoatlantickou alianci pak podle agentury Reuters obvinil, že se odmítla zapojit do dialogu, který býval mohl zabránit napětí v Evropě.
Právo veta v Radě bezpečnosti pak Lavrov označil za „legitimní nástroj“. „V rétorice našich západních oponentů slýcháme hesla jako invaze, agrese, anexe. Ani slovo o skutečných problémech, o tom, že živili a otevřeně podporovali nacistické režimy, které přepsaly výsledky druhé světové války a historii jejich vlastních lidí,“ prohlásil Lavrov.
Rusko, které opakovaně útočí na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu, nepodložené tvrzení o „nacistech“ vládnoucích v Kyjevě používalo jako jedno z několika různých zdůvodnění svého útoku loni v únoru.
Zastavte válku a dostanete slovo dřív
Rovněž ukrajinský prezident se Lavrovově projevu vyhnul – odešel už poté, co dokončil svou vlastní řeč, a ještě před ministrovým příjezdem. Ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja, který na rozdíl od Lavrova byl projevu ukrajinského prezidenta přítomen, podle agentury AP protestoval proti pořadí vystupujících.
Vadilo mu, že má Ukrajina „jít první“ a předběhnout tak členy Rady, tedy mimo jiné i Rusko. Albánský premiér Edi Rama, který zasedání předsedá, mu na to odpověděl: „Zastavte válku a prezident Zelenskyj slovo nedostane.“
Lavrovův předřečník, americký ministr zahraničí Antony Blinken připomněl svoji nedávnou cestu na Ukrajinu a návštěvu města severně od Kyjeva, kde podle něj v prvních týdnech po ruské invazi ruští vojáci drželi ukrajinské civilisty zavřené ve sklepě jako rukojmí, aby na domy nemohlo cílit ukrajinské dělostřelectvo.
„(Ruský diktátor Vladimir) Putin spoléhá na to, že pokud bude stupňovat násilí a způsobí dost utrpení, svět se podvolí jeho principům a Ukrajina se přestane bránit,“ řekl Blinken a dodal, že „Ukrajina se ale nevzdává“, a stejně tak v její podpoře neustanou USA. Blinken podobně jako Zelenskyj označil ruskou agresi vůči Ukrajině za porušení Charty OSN.
Lavrov at a meeting of the UN Security Council: I ask a question to those who divide the world into “democracies” and “autocracies” - which category would you classify Ukraine, which started a war against a huge part of its population?
Never disappoints 👍 https://t.co/XZDlTJiDpJ
Čaputová apelovala na řešení klimatu
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová svůj středeční projev na Valném shromáždění OSN věnovala kritice pokračující ruské agrese proti Ukrajině, ochraně klimatu a potřebě dbát na obranu lidských práv a demokracie v souvislosti s novými technologiemi. Výzvy, se kterými se svět nyní potýká, jsou podle Čaputové zejména lidského původu, a tudíž vyžadují lidské řešení.
Valné shromáždění OSN si podle Čaputové musí dát za cíl obnovit mír. V této souvislosti prezidentka poznamenala, že loni bylo ve světě zaznamenáno nejvíce s konfliktem spojených úmrtí od roku 1994, na čemž má Rusko zásadní podíl. „Už víc než 570 dní ruské síly zabíjejí nevinné ukrajinské civilisty, unášejí děti a ničí města. Bombardují infrastrukturu a přístavy, které vyvážejí ukrajinské obilí těm, kdo ho potřebují v Bangladéši či Egyptě,“ uvedla.
Zdůraznila, že Rusko musí podniknout kroky vedoucí k míru a umožnit vývoz ukrajinského obilí. Podle záběrů z místa členové ruské delegace těmto slovům nevěnovali pozornost a psali na mobilech.
Druhou polovinu projevu Čaputová věnovala apelu na důraznější kroky k ochraně klimatu. Letošní horké léto bylo podle ní předzvěstí toho, co svět čeká, pokud se nebudou rychleji snižovat emise. „Města se oteplují, naše oceány jsou stále kyselejší a půda čím dál vyprahlejší. To je důsledek změny klimatu způsobené člověkem,“ řekla.
„Stále ale můžeme zabránit nejhoršímu scénáři. Celosvětové emise musí dosáhnout vrcholu před rokem 2030, tedy za sedm let,“ dodala s tím, že Slovensko v příštích sedmi letech vynaloží pět procent HDP na dekarbonizaci ekonomiky a podporu obnovitelných zdrojů. Nečinnost v otázce ochrany klimatu by podle Čaputové měla největší dopad na ty nejzranitelnější, děti, ženy a chudé.
V závěru projevu se Čaputová věnovala novým technologiím a potřebě podnikat kroky na obranu demokracie a lidských práv. Naději prezidentka spatřuje v mladých lidech. V této souvislosti uvedla, že mladí Slováci kladou vysoký důraz na rovnost a že je třeba „naslouchat našim dětem“. „Cena našeho společného selhání totiž není abstrakcí,“ zdůraznila v závěru projevu ke světovým státníkům.
