„Rakousko bude v rámci EU i nadále dělat všechno pro to, aby vznikly politické a právní podmínky pro azylové řízení mimo Evropskou unii. Nevzdáme se. Příslušné dohody se třetími zeměmi jsou možné, jak se ukazuje na příkladu Rwandy,“ uvedl v pondělí rakouský kancléř.
Předeslal, že Rakušané s tímto požadavkem v Unii nejsou sami. „Tato africká země už se dohodla s Dánskem,“ pokračoval, aniž zmínil, že Kodaň svůj migrační plán po loňských volbách opustila. „Program nové vlády volá po zřízení přijímacího centra mimo Evropu, ovšem ve spolupráci s EU či dalšími zeměmi,“ řekl v lednu dánský ministr migrace a integrace Kaare Dybvad.
Mimo EU se pro migrační „outsourcing“ rozhodla také Velká Británie. Žadatelé o britský azyl měli na rozhodnutí počkat ve Rwandě, za což by tato africká země dostala nemalé peníze. Ani po schválení žádosti by se však běženci do vysněné destinace nedostali. Ochranu by jim místo Londýna muselo zajistit Kigali. Ani tento plán se nicméně stále nerozjel. Pomyslné vidle do něj hodil Evropský soud pro lidská práva, někteří běženci navíc uspěli s odvoláním.
Soudní spory dodnes neskončily a britská vláda už místo Rwandy operuje i s možností stěhovat zájemce o život ve Spojeném království na zámořská území v Atlantiku. Není jasné, jak by si u evropského práva stála rakouská verze tohoto plánu, upozorňuje portál Euractiv.
Kancléř Nehammer si od rwandského scénáře slibuje snížení počtu nelegálních běženců na území Unie. „Migranti by na evropskou půdu vůbec nevstoupili. A pokud by dostali zamítavé rozhodnutí, nemohli by se už skrývat na území EU ani o azyl žádat v několika zemích najednou,“ pokračoval v rozhovoru pro německý deník Die Welt.
Podotkl, že by tato praxe také „zničila byznys model organizovaného zločinu a ukončila vražednou přepravu přes Středozemní moře“, kdy se běženci v chatrných a mnohdy přeplněných lodích vydávají na nebezpečnou cestu s nejistým výsledkem. Jejich pokusy překonat moře často končí smrtí mnoha lidí.
„V Evropě už by se nerozhodovalo o udělení azylu, a tudíž by se zde už neuděloval status trvalé ochrany. Zároveň je třeba rozšířit možnosti legální migrace ve spolupráci s Agenturou OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizací pro migraci,“ řekl kancléř a zdůraznil, že pro jeho vládu je zásadní efektivní ochrana hranic Unie, rychlý azylový proces v zemích u těchto hranic a bryskní vracení odmítnutých žadatelů „díky příslušným dohodám se třetími zeměmi“.
Podle rakouského spolkového kancléřství od letošního ledna do května klesl počet žádostí o azyl o 20 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. A Nehammer už v červenci konstatoval, že Rakousko spolu s Maďarskem a Srbskem „přitáhlo azylovou brzdu“. Také nyní připomněl, že Srbsko ukončilo bezvízový režim pro Tunisany a Indy, což podle něj vedlo k tomu, že počty žadatelů o azyl z těchto zemí v Rakousku výrazně klesly.
O azyl žádá nejvíc lidí od migrační krize
Obecně však počet žadatelů o azyl v Evropě strmě roste a nyní je jich nejvíc od migrační krize v letech 2015 a 2016. V první polovině letošního roku se v Evropské unii, Norsku a Švýcarsku meziročně zvýšil o 28 procent na zhruba 519 tisíc. V úterý to oznámila Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA), která také upozornila, že podle současných tendencí by počet žadatelů mohl do konce roku překročit milion.
V devětadvaceti sledovaných zemích nejčastěji žádali Syřané, Afghánci, Venezuelané, Turci a Kolumbijci, na které připadá dohromady 44 procent žádostí. Nejvíce žádostí o azyl přitom podali v Německu, na které jich připadá 30 procent z celkového počtu. Následují Španělsko se 17 procenty a Francie s 16 procenty. V České republice bylo podle zveřejněné tabulky podáno jen 236 žádostí o azyl. Nejméně žádostí evidují v Maďarsku, a to dvaadvacet.
Přibližně 41 procent žádostí o azyl úřady vyřídily kladně. Nejčastěji získávají mezinárodní ochranu Syřané (95 procent žádostí je vyřízeno kladně) a Afghánci (58 procent). V první polovině roku rovněž došlo k výraznému nárůstu žádostí od obyvatel Pobřeží slonoviny (9 300) a Guineje (8 700).
Kromě toho nyní zhruba čtyři miliony Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou invazi, v současnosti využívají v Evropské unii takzvané dočasné ochrany. To je krizový mechanismus EU, který se aktivuje za výjimečných okolností v případě hromadného přílivu lidí s cílem poskytnout jim kolektivní ochranu.
Členské země EU se v červnu dohodly na migračním paktu, který počítá s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl stejně jako s rychlejším vyřizováním neúspěšných žádostí. Už tehdy bylo proti paktu Maďarsko s Polskem. Finální podobu migrační dohody však ještě musí projednat Evropský parlament.
Co se týká urychleného azylového řízení, většina zemí EU z něj chce vyloučit ženy a děti. To však rakouský kancléř odmítá. „Na první pohled se to může zdát správné, ale z pohledu policie je pohled nepraktický a v konečném důsledku i kontraproduktivní,“ varuje s tím, že by se tak právě zranitelné ženy s dětmi mohly z popudu svých příbuzných o to víc vydávat na riskantní cestu přes moře a padat do pastí „bezskrupulózních“ převaděčů. „A pokud by dostaly ochranu, přivedly by si zbytek rodiny,“ dodal.
Slovenské policii pomohou vojáci
Zakročit proti rostoucím počtům běžencům se rozhodli i na Slovensku. Lidé už by tam nově neměli automaticky dostávat potvrzení o možnosti setrvat v zemi. Podle ministerstva vnitra se tak Slovensko stane pro běžence méně atraktivní.
Obnovit by se také mělo vyhošťování migrantů pozastavené v souvislostí s pandemií covidu. V novele zákona o pobytu cizinců to ve středu navrhla úřednická vláda premiéra Ľudovíta Ódora. Předlohu ještě projedná parlament. Kabinet v této souvislosti také vyčlenil 500 vojáků, kteří budou do konce letošního roku pomáhat policii.
Za prvních necelých osm měsíců letošního roku Slovensko na takzvané západobalkánské trase odhalilo zhruba 24 500 migrantů, kteří do země přišli nelegálně. Za celý rok 2022 to bylo téměř 10 900 běženců a předtím jen stovky lidí ročně. Ódor řekl, že nynější migrační vlna na Slovensku může souviset také s dřívějším rozhodnutím Maďarska propustit cizince odsouzené kvůli pašeráctví lidí.
Před předčasnými parlamentními volbami, které se konají na konci září, přístup Slovenska k migraci zkritizoval lídr opozičního Směru-SD Robert Fico. Vadí mu například to, že běženci dostanou od policie zmíněný doklad, na jehož základě se mohou volně pohybovat. Slovenský policejní prezident Štefan Hamran ovšem v pondělí řekl, že povinnost vystavit takové potvrzení zavedla země v roce 2018, kdy byl u moci právě Ficův Směr.
