Celou debatu odstartovala studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo vnitra a z níž vyplývá, že takřka polovina z celkem 350 000 muslimských přistěhovalců, žijících v Rakousku, nemá žádný zájem o integraci do většinové společnosti. Tito muslimové údajně striktně dodržují zvyky zemí svého původu a odmítají se přizpůsobit zvyklostem nového domova.
Přitom právě v této skupině obyvatel se rodí až dvakrát více dětí než v rodinách takzvaných „Starorakušanů“. Už v roce 2050 by tak měl v Rakousku stoupnout podíl obyvatel islámského vyznání na celkovém obyvatelstvu z dnešních 4,5 procenta na celých 25 procent
„Integrace přistěhovalců neznamená asimilaci. Znamená ale, že lidé budou akceptovat základní hodnoty země, v níž nyní žijí,“ prohlásila rakouská ministryně vnitra Liese Prokopová. Problém je podle ní v tom, že řada muslimských rodičů v Rakousku například odmítá, aby se jejich dcery účastnily ve škole hodin tělocviku, natož plavání. Náboženská tradice totiž nedovoluje, aby dívka cvičila před učitelem jen ve cvičebním úboru.
Podobné je to se známým problémem nošení muslimských šátků ve školách nebo třeba s tím, že muslimské děti mají jiné stravovací návyky než žáci z rakouských rodin. „Podíl žáků, kteří mají muslimské rodiče, přitom v Rakousku neustále roste,“ potvrdila Prokopová.
Řada politických stran proto varuje před postupnou islamizací Rakouska a předhání se v návrzích, jak takovému vývoji zabránit. „Musíme úplně zastavit přistěhovalectví a navíc vystěhovat ty přistěhovalce, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní,“ nabídl řešení nový předseda vládní nacionalistické strany Spolek pro budoucnost Rakouska (BZÖ) Peter Westenthaler. Kdyby podle něj stát poslal domů všechny dlouhodobě nezaměstnané přistěhovalce, za tři roky poklesne počet cizinců, žijících v Rakousku, o celou jednu třetinu.
Jiné průzkumy neschopnost integrace popírají
Většinou by se přitom jednalo právě o muslimy. S podobnými návrhy přichází před volbami i někdejší vládní strana Svobodných (FPÖ). „Kdo se není schopen integrovat, nemá u nás co pohledávat,“ prohlásil předseda FPÖ Heinz Christian Strache. S takzvanou islámskou kartou hrají před volbami nejen nacionalisté a populisté, ale i opoziční sociální demokraté a vládní lidovci.
Vycházejí z průzkumů, v nichž nedávno polovina Rakušanů vyslovila obavu z rozšiřování islámu v zemi a z toho, že muslimští přistěhovalci začnou stále výrazněji měnit v Rakousku zažité kulturní a náboženské hodnoty.
Studie ministerstva vnitra, která polovinu rakouských vyznavačů islámu označila za „málo schopné integrace“, přitom vyvolala vznik několika dalších odborných studií, které podobné obavy vyvracejí. Podle průzkumu Sociologického ústavu Vídeňské univerzity se potomci muslimských přistěhovalců, narození už v Rakousku, dokáží zvyklostem své domovské země přizpůsobit mnohem lépe než jejich rodiče.
„Čtyři pětiny migrantů druhé generace už nebudou mít s integrací do společnosti žádné problémy,“ tvrdí autorka studie, socioložka Hilde Weissová. Rakousko je dnes po Kypru, Nizozemí a Francii čtvrtou zemí EU s největším podílem muslimů.
