Jak vyplývá z propočtů agentury SORA, které zveřejnila
rakouská veřejnoprávní televize ORF, získal téměř 79 procent hlasů.
Svůj hlas přišlo podle zjištění odevzdat necelých 49 procent voličů. Při posledních volbách byla účast zhruba 72 procentní.
O zvolení usilovala vedle Heinze Fischera i politička populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Barbara Rosenkranzová, která získala přes 15 procent hlasů. Třetí kandidát, šéf malé neparlamentní Křesťanské strany Rakouska (CPÖ) Rudolf Gehring, obdržel necelých šest procent hlasů.
Fishera podpořil Václav Havel
Vedení FPÖ, která do boje o prezidentské křeslo poslala matku deseti dětí Rosenkranzovou, Havlovo doporučení označilo za "bizarní". Podle něj je mohl vyslovit jen někdo, kdo Fischera nezná. |
Jedenasedmdesátiletý Fischer by měl své druhé funkční období zahájit 8. července. Před šesti lety získal ve volbách 55,7 procenta hlasů. Nyní si tedy výrazně polepšil. První výsledky přijal s radostí a úsměvem. Nechtěl je ale zatím komentovat.
Favorit
"Mám radost za něj (za Fischera) i za Rakousko. Je to dobrý den. Moje srdce se směje," řekl sociálně demokratický kancléř Werner Faymann. Podle něj je to Fischerův úspěch. Zklamala ho ale nízká volební účast. Přičítá ji i tomu, že vládní lidovci svým voličům před volbami nedali žádné doporučení a nepodpořili Fischerovu kandidaturu.
Lidovci to odmítli. Šéf FPÖ Heinz-Christian Strache na počátku volebního boje sebevědomě doufal v zisk 35 procent pro Rosenkranzovou. "Zažili jsme hon na čarodějnice a vzhledem k němu a mediální kampani jsme dosáhli pozoruhodného výsledku," řekl zjevně zklamaný Strache. Pogratuloval Fischerovi k jeho znovuzvolení.
Podle něj to ale není žádný důvod k radosti kvůli nízké volební účasti.
Proti Rosenkranzové se v Rakousku zvedla vlna odporu. V rozhlase se zmínila o tom, že by se měl zrušit poválečný zákon o zákazu nacismu, protože odporuje svobodě slova a vyjadřování. Pak tvrdila, že média její slova překroutila. Před notářem stvrdila podpisem, že odmítá nacistickou ideologii.
Heinz FischerHeinz Fischer se narodil 9. října 1938 ve Štýrském Hradci. Ve Vídni vystudoval práva a politologii a získal titul doktor práv. 1983-1987 - působil jako ministr pro vědu a výzkum. 1987-2004 - poslanec parlamentu (Národní rady). 1987-1990 - předseda parlamentního klubu SPÖ 2002-2004 - místopředseda parlamentu (Národní rady). Duben 2004 - zvolen prezidentem Rakouska; ve volbách porazil tehdejší ministryni zahraničí Benitu Ferrerovou-Waldnerovou. Úřadu se ujal 8. července 2004. Duben 2010 - podle odhadů potvrzen prezidentem i na další šestileté funkční období |
Po skončení voleb řekla, že sice není šťastná, ale s výsledkem je vzhledem k okolnostem spokojená. Předvolební boj podle ní nebyl čestný.
Navýsost spokojený byl podle svých slov i Gehring. Začal prý z nuly, takže každý hlas je vlastně úspěch. Původně doufal, že se s Fischerem utká ve druhém kole voleb. Za to, že cíle nedosáhl, prý může nízká volební účast. Podle průzkumů lidé nepřišli k volbám hlavně proto, že je kandidáti nezaujali. Dalším důvodem bylo to, že byl výsledek předem jasný. Jiné zas politika nezajímala či úřad prezidenta je podle nich zbytečný.
Volební účast bude nakonec podle expertů o několik málo procent vyšší díky voličům, kteří volili mimo své bydliště či korespondenčně. Konečné výsledky budou známy 30. dubna, kdy vyprší lhůta pro doručení hlasovacích lístků poštou.
