„Letos v létě, kdy polští pohraničníci odráželi migranty snažící se překročit východní hranice Polska s Běloruskem, jeden muž tajně vklouzl do Polska, kde se mu dostalo vřelého, ale přísně tajného přivítání,“ píše The New York Times (NYT) na svém webu.
„Na rozdíl od zoufalých lidí z Iráku a odjinud, toužících po lepším životě v Evropě, dotyčný muž nabízel bravurní zpravodajský kousek: interní informace o vynuceném přistání letu společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu v Minsku, ke kterému došlo jen o pár týdnů dříve,“ dodal.
Mezi cestujícími byl i prominentní odpůrce běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, disidentský novinář Raman Pratasevič, kterého po přistání v Minsku zadrželi i s jeho ruskou přítelkyní Sofijí Sapegaovou.
Podle zdrojů listu z řad evropských zpravodajců je uprchlíkem Gruzínec Oleg Galegov, který se oženil s Běloruskou a pracoval na letišti v Minsku jako kontrolor letecké dopravy.
Po svém přeběhnutí poskytl polským úřadům, vyšetřujícím vynucené přistání v Minsku, solidní důkazy o tom, že šlo o součást operace běloruské tajné služby s cílem zmocnit se Prataseviče.
Důstojník hlásil informace do telefonu
Právě Galegov sdělil pilotům letadla, že podle informace od zvláštních služeb mají na palubě bombu a že by měli kvůli bezpečnosti přerušit let do Vilniusu a přistát v Minsku. Na řídící věži letiště v Minsku se ale celou dobu nacházel důstojník KGB, který v klíčovém okamžiku převzal kontrolu.
A také byl celou dobu v telefonickém kontaktu s osobou, které hlásil, co se s letadlem děje. Příkaz vyslat stíhačku, aby letoun doprovodila a „přiměla letadlo otočit se a přistát“, vydal podle své tiskové služby osobně Lukašenko, připomněl NYT.
Uprchlý dispečer Oleg Galegov:
#Belarus. Whereabouts of air traffic controller Oleg Galegov (on photo) - who coordinated @Ryanair Athens-Vilnius flight diversion and landing in Minsk - are unknown. He did not get back from summer holidays.
Journalists can not reach him. His supervisor doesn’t know where he is https://t.co/zQELdzgERt
Výpověď přeběhlíka o tom, co se stalo, podle listu nijak zásadně nemění dosavadní podezření. Ale svědectví člověka, který byl do věci přímo zapojen, pomohlo polským prokurátorům vybudovat solidní právní případ proti běloruským představitelům, jakkoli se zdá nepravděpodobné, že by v budoucnu stanuli před soudem.
Polské úřady případ vyšetřují proto, že letoun Boeing 737, který se ocitl v centru dramatu, byl registrován v Polsku a provozovala jej polská odbočka irských aerolinek Ryanair.
Tyto skutečnosti podle listu také pomáhají vysvětlit, proč se polsko-běloruské vztahy staly tak napjatými.
Zatímco Lukašenko obviňuje západního souseda ze spiknutí, které mělo vyvolat povstání a svrhnout jej, Polsko obviňuje Minsk, že v hybridní válce přesouvá k hranicím migranty z třetích zemí.
Vynucené přistání letadla s asi 170 lidmi na palubě v Minsku odsoudila řada států jako porušení mezinárodního práva, státní terorismus, pirátství a únos. Spojené státy a Evropská unie následně rozšířily sankce proti běloruskému režimu.
23. května 2021 |
Sapegaové hrozí šest let ve vězení
Běloruský vyšetřovací výbor ve středu oznámil, že Sapegaovou obvinil z podněcování k nenávisti, vyhrožování policistům a porušování zákonů o ochraně osobních údajů. Sapegaová se zatím k obvinění nevyjádřila.
Ruský list Izvestija napsal, že studentka uzavřela s vyšetřovateli dohodu o spolupráci při vyšetřování, a proto jí za podněcování k nenávisti hrozí šest let vězení, místo jinak obvyklých 12 roků. Studentka je nyní v domácím vězení, stejně jako Pratasevič, který je obviněn z extremismu.
Běloruská státní televize v květnu nedlouho po zadržení dvojice zveřejnila videozáznam, na němž se mladá žena přiznává, že pracovala pro server zveřejňující údaje o policistech zasahujících proti demonstrantům.
Mnozí ovšem důvěryhodnost přiznání zpochybnili a upozornili, že záznam působí tak, že Sapegaová odříkává předem naučený text. Mnoho lidí podle opozičních médií zpochybnilo jako vynucená pod nátlakem také videa, na kterých se Pratasevič doznává k organizování nepokojů.
14. června 2021 |
