Pro Mitsotakisovu stranu to znamená zisk parlamentní většiny, neboť díky uplatnění nového volebního zákona by si jako vítěz připsala ve 300místném parlamentu prémii 50 křesel. Ta se aplikuje při zisku nad 40 procent hlasů, menší bonus je pak spojený se ziskem minimálně 25 procent.
Ve vítězném projevu večer Mitsotakis uvedl, že bude premiérem všech Řeků. Slíbil ekonomický růst, který by přinesl zvyšování mezd, jakož i reformu zdravotnictví. Před jásajícím davem uvedl, že mu výsledek voleb dává silný mandát k zavádění potřebných reforem, jakkoli předběžné údaje svědčily o volební účasti jen těsně nad 50 procenty.
„Naše cíle jsou vysoké a musí být vysoké před druhým funkčním obdobím, které transformuje Řecko,“ řekl Mitsotakis. Krátce nato mu k volebnímu vítězství poblahopřál český premiér Petr Fiala. „Přeji úspěšné a rychlé sestavení nové vlády a těším se na naši další spolupráci!“ napsal na Twitteru.
Gratuluji @kmitsotakis a jeho straně Nová Demokracie ke skvělému výsledku v řeckých parlamentních volbách. Přeji úspěšné a rychlé sestavení nové vlády a těším se na naši další spolupráci!
V průzkumech preferencí měla ND výrazný náskok, a pokud zopakuje drtivé výsledky z května, bude mít prakticky jistou kontrolu nad parlamentem. Díky uplatnění nového volebního zákona by totiž jako vítěz dostala prémii 50 křesel.
Zastoupení v parlamentu má mít jisté pět stran, další čtyři pak byly kolem tříprocentního prahu pro vstup do zákonodárného sboru. List Kathimerini na svém webu zveřejnil projekci, podle níž by ND získala 158 mandátů, kdyby se nakonec všech devět partají do parlamentu dostalo.
Třináct křesel by v tomto scénáři připadlo straně Sparťané, kterou média označují za nástupce neonacistického uskupení Zlatý úsvit. To mezi lety 2015 a 2019 mělo v parlamentu 18 křesel, později bylo označeno soudem za zločineckou organizaci a její lídři skončili ve vězení.
Parlamentní volby byly už druhé za dva měsíce, po prvních se vládu sestavit nepodařilo. ND si v nich připsala necelých 41 procent hlasů a krajně levicovou opoziční stranu expremiéra Alexise Tsiprase porazila o více než 20 procentních bodů, na parlamentní většinu však těsně nedosáhla. Mitsotakis proto pověření sestavit vládu prezidentce Katerině Sakellaropulosové vrátil. Koalici se nepodařilo následně sestavit ani levicovým stranám.
Svůj hlas už v neděli v Aténách odevzdal šéf favorizované Nové demokracie Mitsotakis, který poté v prohlášení uvedl, že hlasování by mělo přinést stabilní a efektivní vládu na další čtyři roky. Neotřesitelné pozice ND si je podle agentury AP nejspíš dobře vědom i Alexis Tsipras, šéf opoziční levicové strany SYRIZA, která v květnových volbách na ND ztratila 20 procentních bodů.
„(Tyto volby) určí, jestli budeme mít nekontrolovanou vládu nebo silnou opozici. Tuto roli může hrát pouze SYRIZA,“ řekl Tsipras, který tím podle AP v podstatě předjímal nedělní výsledky.
Ani takto jasný výsledek ale ND ve 300členném zákonodárném sboru nepřinesl většinu. Když strana odmítla jednat o sestavení koaliční vlády, bylo jasné, že Řecko míří k dalším volbám. ND tehdy doufalo, že díky bonusu pro vítěze voleb bude moci vládnout sama.
Mitsotakis má za sebou čtyři roky u moci, během kterých provedl svou zemi pandemií covidu-19 a připsal si jisté ekonomické úspěchy, které přispěly k obratu řeckého hospodářství po dluhové krizi z konce první dekády tohoto století. Zároveň ale čelí kritice kvůli skandálu s odposlechy politiků, novinářů a vysokých státních úředníků a v souvislosti s tvrdou imigrační politikou.
