Cílem nového kabinetu bude dovést dosavadní razantní úsporná opatření v zemi do jejich konce a zajistit si tak nezbytnou zahraniční finanční pomoc, která má Řecko zachránit před totálním hospodářským kolapsem.
Řecký premiér Jorgos Papandreu dnes na mimořádném zasedání vlády vyzval členy kabinetu, aby mu do večera podali své demise. Poté i s tou svou je předá podle řecké zpravodajské televize NET prezidentovi Karolosovi Papuliasovi. Jestliže Papadimos podle všeho vyhovuje oběma stranám, pak největší boje svádějí o složení vedení ministerstva financí, které v příštích třech měsících bude pod přísným dohledem eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) zavádět do praxe citlivá úsporná opatření.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle serveru týdeníku To Vima se spekuluje o tom, že místopředsedy nového kabinetu budou dosavadní ministr financí Evangelos Venizelos a místopředseda pravicové Nové demokracie Stavros Dimas, který byl do roku 2009 komisařem Evropské unie pro životní prostředí.
Papandreova vláda se minulý týden ocitla na pokraji zániku, když ministerský předseda přišel s návrhem uspořádat referendum o tom, zda Řecko chce pomoc od eurozóny. To u předních unijních i řeckých politiků vyvolalo zděšení a obdobně reagovaly také trhy v Evropě i v zámoří.
Volby budou v únoru
Papandreu návrh na referendum musel pod silným vnitropolitickým i mezinárodním tlakem stáhnout a v neděli se na mimořádné schůzce s prezidentem a s šéfem opozičních konzervativců Antonisem Samarasem dohodl na přechodné vládě. Od pondělí se dohadují na jejím složení.
Hlavním ohlášeným úkolem přechodné vlády bude zajistit splnění podmínek pro přijetí záchranného balíku EU a dovést zemi k předčasným volbám, které by se měly konat 19. února. Eurozóna dala ovšem najevo, že po politických turbulencích už Řekům nevěří a chce od nich písemné záruky již nyní.
Podle serveru deníku Ta Nea se mají pod závazek dodržet původně dohodnuté podmínky podepsat odstupující premiér Papandreu, vůdce konzervativců Samaras, nový premiér, nový ministr financí a šéf Řecké banky Jorgos Provopulos.
Řekové se v minulých letech neúnosně zadlužili a loni v květnu dostali od MMF a eurozóny příslib balíku finanční pomoci v celkové výši 110 miliard eur. Ten je uvolňován postupně a věřitelé přitom kontrolují, zda Řecko plní dohodnuté podmínky. Poslední tranši pomoci ve výši osmi miliard eur měli Řekové dostat už před měsícem. Eurozóna její vyplacení ale zdržuje, dokud nedostane záruky, že Řecko bude svou část dohody dál plnit. Druhý záchranný program ve výši 130 miliard eur z letošního července předpokládá, na rozdíl od prvního programu, účast soukromých věřitelů, kteří Řecku budou muset část dluhové zátěže odpustit.
