Reforma Dublinu: oba návrhy počítají s přerozdělováním migrantů

Timmermans před novináři uvedl, že nynější migrační krize ukazuje nefunkčnost stávající podoby takzvaného dublinského systému. V posledních měsících je zřejmé, že například Řecko příchod velkého množství lidí zvládalo jen velmi špatně.

Dublin plus

Ve „slabší“ z variant úprav by se jednalo o doplnění stávajícího dublinského systému o trvalý mechanismus, který by zemi v potížích ulehčil. Postup, který Timmermans označil za „Dublin plus“, by byl podobný řešení, které už členské země EU jako jednorázový krok přijaly loni ve snaze pomoci Itálii a Řecku.

Tehdy se přes odpor ČR a některých dalších středoevropských zemí shodly na převzetí celkem 160 000 osob, které o azyl žádaly v těchto dvou státech. Systém zatím ovšem příliš nefunguje, přerozděleno takto bylo jen několik stovek osob.

Druhou variantou by bylo plné nahrazení stávajícího systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli na základě „distribučního klíče“ migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích unie.

„Uprchlická krize odhalila nedostatky v našem společném evropském azylovém systému. Jedno je však zřejmé: ti, kdo potřebují ochranu, ji musí i nadále získávat a neměli by být nuceni svěřovat své životy do rukou převáděčů. Avšak stávající systém není udržitelný,“ upozornil Timmermans. Migrační krize je podle něj pro EU dlouhodobou výzvou.

#TeamJunckerEU steps taken: #SmartBorders #Dublin Legal Migration & EU #asylum system | LIVE https://t.co/P0BIU0PzXA pic.twitter.com/VmunhNtRcG

— European Commission (@EU_Commission) 6. dubna 2016

Komise chce také navrhnout další harmonizaci azylových řízení tak, aby bylo zajištěno „humánnější a rovnější“ zacházení s žadateli o azyl napříč EU. Omezit by to také mělo faktory, které přitahují žadatele do malého počtu členských států.

Turecko přijme dalších 200 migrantů, Řecko chce zavřít uprchlické tábory

Zároveň by měla být odsouhlasena opatření, která účinně zamezí „druhotnému pohybu“ žadatelů o azyl mezi zeměmi osmadvacítky. Mezi návrhy má být také posílení mandátu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a další harmonizace pravidel, kterými se azylová řízení řídí.

Podle eurokomisaře pro migraci a vnitřní věci Dimitrise Avramopulose je cílem komise zahájit diskusi s členskými státy, europarlamentem i dalšími zainteresovanými stranami.

Uprchlíků z Turecka je méně

Počet uprchlíků, kteří připlouvají z Turecka do Řecka, se výrazně snížil. Za posledních 24 hodin dorazilo touto cestou na řecké ostrovy v Egejském moři 68 běženců, o den dříve jich bylo 225. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ještě v únoru byl přitom denní průměr přílivu běženců skoro 2000 osob. V provizorní táboře v aténském přístavu Pireus dnes běženci opět protestovali proti převozu do vnitrozemí, někteří blokovali silnici do přístavu.

Nové incidenty v Pireu, kde se tísní na 5000 běženců, vyvolalo úterní oznámení, že provizorní tábor bude co nejdříve vyklizen. Uprchlíci mají být převezeni do středisek ve vnitrozemí, což ale odmítají. Chtějí otevření hranic a pokračovat dál do Evropy. To se někteří snažili vynutit tím, že si lehali s dětmi na zem a blokovali silnici do přístavu. Jeden z migrantů vyhazoval dítě do vzduchu a běžel s ním k moři.

„Náš cíl je migranty a uprchlíky z Pirea nejpozději do konce měsíce odvézt kamkoli jinam,“ řekl řecké televizi podle DPA vládní zmocněnec pro uprchlíky Jorgos Kyritsis. Dalších asi 12 000 migrantů se tísní v provizorním táboře v Idomeni u makedonských hranic, i ty chce řecká vláda odvézt do uprchlických středisek.

V pondělí začalo Řecko vracet uprchlíky do Turecka na základě dohody EU s Ankarou. První den se návrat týkal 202 běženců, většina z nich byla z Pákistánu a Afghánistánu. V úterý ani dnes se tímto směrem neuskutečnil žádný přesun, další skupina asi 200 migrantů by měla být deportována do Turecka zřejmě až v pátek.

Jako důvod pozastavení deportací uvádí agentury mimořádné zvýšení žádostí o azyl, s nímž se nyní potýkají řecké úřady. Podle regionální guvernérky pro řecké ostrovy v Egejském moři Christiany Kalogirosové totiž teď skoro všichni nově příchozí běženci žádají o azyl v Řecku, což dříve většina z nich nedělala a pokračovala dál do Evropy. Podle nové legislativy trvá vyřízení žádosti o azyl, včetně odvolání, zhruba devět dní.