Dřou každým dnem doslova jako koně. Proto se jim občas tak přezdívá. Lidé, kteří rukama táhnou rikši s klienty. Nyní se zdá, že by z ulic Indie měli tito „pěší taxikáři“ vymizet. Posledním městem, kde svou činnost ještě provozují, je 18milionové město Kalkata. Tamní úřady usoudily, že je práce těchto lidí nelidská, a vydaly zákon, který tuto činnost zakazuje. „Jsou symbolem otroctví. Musí se to zakázat,“ prohlásil Buddhadíb Bhattačarja, šéf vlády federativního státu Bangla (dříve Západní Bengálsko), kam Kalkata spadá.
Město se již dlouhá léta snaží o to, aby tento druh rikš z ulic zmizel. V roce 1972 například úřady pro tyto pěší taxikáře uzavřely hlavní městské tepny, o deset let později bylo zabaveno a zničeno na 12 000 rikš. Před dvěma lety úplný zákaz této činnosti zase vyvolal pouliční protesty. Ani nynější plošný zákaz tak nemusí být úspěšný. Nedělní reportáž španělského listu El País ukazuje, že se zákonu téměř nikdo nepodřídil. Není se ostatně čemu divit. Tito rikšové patří k vůbec nejchudší společenské vrstvě. Ve svých rikšách přespávají přímo na ulici, kde se rovněž sprchují a jedí.
Podle El País trpí 60 procent z nich tuberkulózou, dýchacími problémy, bolestmi páteře. Tito šlachovití muži totiž často táhnou klienty, jejichž váha několikanásobně převyšuje tu jejich. Pěší taxikáře, na jejichž nuzném výdělku údajně závisejí v Kalkatě desítky tisíc rodin, se snaží úřady přesvědčit, aby si k rikšám přidělali kolo.
Tak ostatně již fungují rikši po celé Indii. Vmetropoli Dillí se dokonce cyklorikši staly jedním ze základních bodů nového ekologického a ekonomického rozvojového plánu města do roku 2021. Pro rikši hovoří především to, že jsou ekologické a nepotřebují příliš místa pro parkování. I v Dillí ale sílí hlasy vyzývající k zákazu rikš s poukazem na otrockou práci.
| Další podrobnosti o úmyslu indické vlády zakázat v Kalkatě rikši tažené lidmi si přečtěte v dnešním vydání deníku |
