19. listopadu 2017 19:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Dívku svlékli, odvlekli ke stromu s znásilnili. Rohingské ženy promluvily o zločinech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 13Diskuse
Barmská vláda zahájila vojenský zásah téměř na všechny Rohingy poté, co... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Barmská vláda zahájila vojenský zásah téměř na všechny Rohingy poté, co... | foto: Reuters

DHÁKA Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch (HRW), která se snaží prosazovat lidská práva, zveřejnila ve čtvrtek zprávu o podmínkách Rohingů v Barmě. Organizace se zaměřila na rozsáhlý počet případů znásilnění, zprávu založila na 52 rozhovorech s uprchlíky, kteří popsali, jak především barmští vojáci znásilňují rohingské ženy a dívky.

„Padesát vojáků vtrhlo do našeho domu po tom, co zabili mou rodinu. Deset z nich přišlo do našeho pokoje. Začali nás bít a svlékat. Pak nás začali znásilňovat,“ řekla serveru Al Jazeera jedna z rohingských dívek, které se díky pomoci jejích sousedů podařilo utéct do Bangladéše.

Rohingové

  • Rohingové jsou muslimská menšina bez vlastního státu, která žije v barmském Arakanském státě v severozápadní části země na břehu Indického oceánu. Jejich počet se odhaduje na 1,1 milionu.
  • Od konce srpna se nachází více než 600 tisíc Rohingů v Bangladéši, kteří sem utekli před násilím ve své převážně buddhistické vlasti. Jejich utrpení vyvolalo mezinárodní ohlas.
  • Barmské úřady považují Rohingy za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům menšiny proto úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum.
  • V srpnu Rohingové zaútočili na vojenská a policejní stanoviště v Arakanském státě, což vyvolalo vlnu represí a jejich masový exodus z Barmy do sousedního Bangladéše.

Další z dívek vyprávěla organizaci HRW podobný příběh o tom, jak ji vojáci svlékli, odvlekli z domu k nejbližšímu stromu, kde ji znásilnilo asi 10 mužů. „Nechali mě tam ležet. Když mě našel můj bratr a sestra, ležela jsem na zemi, mysleli si, že jsem mrtvá,“ svěřila se patnáctiletá dívka.

Kvůli vypalování rohingských osad, které začalo 25. srpna, je dnes více než 600 tisíc Rohingů v uprchlických táborech v sousedním Bangladéši. Podle odborníků z organizace HRW je znásilňování jedním z prostředků etnické čistky, o které se v souvislosti s událostmi v Barmě mluví. Ženy a dívky se podle pracovníků HRW po traumatizujícím zážitku nebudou chtít do země vrátit.

„Moje sousedka Din-newaz byla velmi hezká. Tři muži od armády ji uviděli, když se snažila schovat, a vytáhli ji ven. Jeden z nich ji povalil na zem, strhli z ní oblečení a dva z nich ji znásilnili. Po tom, co skončili, tak ji jeden z nich zastřelil,“ popsala HRW jedna z přeživších.

HRW chce zprávou upozornit na stupňující se násilí a další zločiny, které bylo a je na Rohinzích pácháno. „Znásilnění byla brutální a ponižující. Drtivá většina dívek a žen, se kterými jsem mluvila, byla znásilněna celou skupinou mužů, někdy jich bylo až devět nebo deset. Ve všech případech, které jsem zdokumentovala, figurovalo velké množství vojáků,“ uvedla Skye Wheelerová z HRW.

Rohingská žena v uprchlickém táboře v Bangladéši.
V Bangladéši v současnosti žije více než 400 tisíc rohingských uprchlíků.

Organizace ve zprávě vznesla požadavek, aby Rada bezpečnosti OSN uvrhla úplné zbrojní embargo na Barmu a potrestala individuálními sankcemi lídry, kteří jsou zodpovědní za vážné porušování lidských práv. Ve zprávě také navrhla, aby se situací začal zabývat Mezinárodní trestní soud.

Vrátí se Rohingové do Barmy?

V neděli oznámilo bangladéšské ministerstvo zahraničních věcí, že s Barmou jedná o návratu rohingských uprchlíků. Připravují dvoustrannou dohodu a vzniknout má i společná pracovní skupina, která bude mít repatriaci na starosti.

„Obě země již téměř dosáhly shody na toto téma a zbývá (ještě) pár bodů... doufáme, že se nám podaří uzavřít dohodu,“ řekl agentuře Reuters poradce bangladéšského ministra zahraničních věcí. K ukončení vojenských operací, které „vedly k systematickému násilí a porušování lidských práv“ muslimských Rohingů vyzvalo Barmu minulý týden OSN.

  • 13Diskuse




Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na Lidovky.cz