Lídři NATO formálně spustí přijímací proces Finska a Švédska do aliance. Rusko se vstupu těchto zemí do NATO neobává, na nasazení vojenských jednotek aliance do těchto skandinávských zemí ale zrcadlově odpoví, jak podle agentury TASS uvedl ruský prezident Vladmír Putin.
Finsko a Švédsko zažádaly o vstup do aliance v květnu tohoto roku, přijímací proces však blokovalo Turecko. Ankara nakonec v rámci současného summitu NATO v Madridu od svých výhrad proti vstupu obou zemí upustila.
„Není nic, co by nás mohlo na členství Finska a Švédska v NATO znepokojit. Pokud chtějí (vstoupit do NATO), tak prosím,“ řekl Putin. „Pokud budou v (těchto zemích) nasazeny vojenské jednotky a infrastruktura, budeme muset zrcadlově odpovědět a utvořit stejnou hrozbu, jaká z těchto území hrozí nám,“ dodal státník na tiskové konferenci v turkmenské metropoli Ašgabat, kde se na své první oficiální cestě do zahraničí od začátku války na Ukrajině účastnil summitu zemí sousedících s Kaspickým mořem.
Členské země Severoatlantické aliance v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu Rusko označily za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance. Putin naopak odsoudil „imperiální ambice“ NATO, které se podle něj snaží skrze konflikt na Ukrajině nastolit svou „hegemonii“.
„Cílem Západu a NATO není dobro Ukrajiny a Ukrajinců,“ řekl Putin, podle něj je podpora Ukrajiny pro Západ prostředkem, jak bránit své vlastní zájmy.
Putin na tiskové konferenci odpovídal i na dotazy novinářů týkající se současného válečného tažení na Ukrajině. Ruská armáda podle něj v sousední zemi postupuje, nelze ale určit, kdy „speciální vojenská operace“ skončí. Moskva odmítá v souvislosti se svým válečným tažením na Ukrajině hovořit o invazi nebo válce.
Ruský prezident se zároveň ohradil proti obvinění Kyjeva, který pondělní útok na obchodní centrum ve středoukrajinském Kremenčuku označil za teroristický čin.
„Naše armáda necílí na civilní infrastrukturu,“ řekl Putin a naznačil, že zprávy ze Západu o nepřesnosti ruského ostřelování nejsou pravdivé. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že existuje reálná možnost, že pondělní útok mířil na nedaleký cíl významný pro infrastrukturu. Nepřesnost ruského ostřelování již dříve způsobila smrt mnoha civilistů, pro ruské velení jsou vedlejší ztráty přijatelné a nejspíš se budou opakovat, dodal Londýn.
Při útoku v Kremenčuku podle ukrajinských úřadů zahynulo nejméně dvacet lidí, další desítky byly zraněny. Ruské ministerstvo obrany následně prohlásilo, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém, „nefunkčním“ nákupním centru. Toto tvrzení ale odmítají zranění přeživší i ukrajinské vedení, které zveřejnilo video zachycující dopad rakety přímo na obchodní areál.
