Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„V podstatě jsou dva lidé, kteří jsou na světě nejlépe chráněni. A to je americký prezident a na druhé straně ruský prezident. Obě dvě tajné služby, které jejich ochranu mají na starosti, určitě pracují vysoce profesionálně a kvalitně,“ konstatuje Lumír Němec.
Vyhnout se rizikům
„A právě proto nebyl v posledních letech učiněn pokus o zabití jednoho nebo druhého. A to proto, že lidé, kteří by to chtěli učinit, vědí, že jejich šance na úspěch jsou naprosto minimální,“ doplňuje bezpečnostní poradce.
Podle něj pracuje ochranná služba v Rusku i v USA v podstatě na podobných principech. „Existuje tu mezi lidmi zakořeněný mýtus, že ochrana státníka vypadá jako na filmovém plátně. Jako například v podání bodyguarda, kterého hrál Kevin Costner ve snímku Osobní strážce. Prostě umět se prát a dobře střílet.“
Ale to je podle něj omyl. Ochrana vysoce postavených politiků spočívá v tom, že je klíčové se už dopředu vyhnout veškerým možným rizikům. Bodyguard v bezprostředním okolí politika je až poslední bariérou, která má zabránit nejhoršímu. „Základem je obrovské soukolí mnoha skupin a mnoha lidí, kteří připravují bezpečnostní opatření tak, aby se vyhnuli jakémukoliv potenciálnímu riziku.“
Putinova izolace a strach z covidu
A čeho se podle Lumíra Němce v tuto chvíli Vladimir Putin nejvíce bojí, co se jeho osobní bezpečnosti týče? „Určitě se zdaleka nebojí toho, že by ho zlikvidovala CIA. Naopak se bojí toho, že pokus o jeho likvidaci přijde zevnitř. A my víme, že v Rusku jsou silné mocenské boje a tlaky. O vliv se přetahují jednotliví oligarchové, mocenské skupiny, armáda i jiné vojenské skupiny. Teď třeba došlo k napětí mezi Wagnerovou skupinou a ministerstvem obrany.“
I proto se zřejmě Putin schovává ve svém nedobytném bunkru a jen výjimečně vychází na veřejnost. Podle pozorovatelů, obeznámených se situací v Putinově okolí, ruský prezident tráví minimum času přímo v Kremlu, se svými podřízenými jedná na dálku, prostřednictvím webové kamery. Tato praxe přetrvala mimo jiné i z éry pandemie covidu, kdy se Putin obával nákazy a významně se izoloval.
Distanc přetrval až do současnosti, což je viditelné z osobní komunikace s jednotlivými členy vlády, kdy si od nich udržuje až několikametrový odstup. „Na dálku“, přes dlouhý stůl, jednal až na výjimky také s některými světovými státníky, například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Ruský prezident Vladimír Putin a francouzský prezident Emmanuel Macron během jednání v Moskvě (7. února 2022).
Jak se dostat k Putinovi?
Dostat se přímo do osobního prostoru Vladimira Putina je podle Němce téměř nemožné. Jedinou možností je podle něj zrada někoho z prezidentova bezprostředního okolí. „Nemyslím si, že by úspěch mohl slavit útok dronu nebo třeba sniper. Jedině snad skutečně někdo z Putinovy blízkosti. Někdo, kdo by přímo zradil.“
A forma provedení? Lumír Němec nechtěl být v Rozstřelu návodný, protože hovořit byť jen teoreticky o atentátu na veřejnou osobu nepovažuje za etické. Přesto připadají v úvahu různé možnosti: od zastřelení, přes otravu plynem až po jed ve stravě.
On sám ale předpokládá, že zrada v bezprostředním Putinově okolí není příliš pravděpodobná. Jemu blízké osoby jsou podle něj podrobeny přísnému výběru a do nejbližšího prezidentova okolí zřejmě přicházejí lidi, které si sám Putin jako bývalý agent KGB vybírá. Jsou to podle Němce zřejmě i lidé, kteří mají k Putinovi blízko i lidsky.
Kolem státníků existuje podle Lumíra Němce hned několik pomyslných „kruhů bezpečí“. „První kruh bezpečí je skutečná osobní ochrana. Střední kruh bezpečí monitoruje prostor, aby se do prvního kruhu nedostal někdo, kdo tam nemá co dělat. A pak je třetí kruh bezpečí, který na vše dohlíží zvnějšku.“
Vyhnout se rutině
První kruh tak tvoří skuteční osobní strážci, kteří politika doprovázejí, obklopují ho a jsou jakýmsi lidským štítem. Musejí mít vynikající fyzický výcvik, musí umět řídit auto, poskytnout první pomoc a mají nejvyšší bezpečnostní prověření. Střední kruh je mnohem početnější, eliminuje rizika, připravuje prostory, kam má politik dorazit, monitoruje lidi.
V rámci třetího kruhu pak osobní stráž spolupracuje s dalšími bezpečnostními službami, s policií či armádou. „Vše má působit jako filtr, aby se k hlídané osobě nedostal někdo nebezpečný.“
Podle Lumíra Němce je největším nepřítelem osobní stráže rutina. Například když se dlouho nic neděje a strážci přehlížejí důležité detaily. „Základním pravidlem bodyguarda je to, aby uměl pracovat tak, jako by to byl jeho první den ve službě. První den jste skutečně ostražitý, nic nenecháte náhodě. Ale po měsíci, kdy je každý den stejný, se uchlácholíte, a v tom okamžiku můžete udělat chybu, která může být fatální.“
Výjimku v odstupu od zahraničních návštěv udělal ruský prezident v případě čínského prezidenta. Si Ťin-pching a Vladimir Putin společně jednali 21. března 2023.
Důležité je podle něj také to, aby program politika nebyl každý den stejný, aby se neopakovaly činnosti, protože potenciální útočník si tak může udělat detailní a přesnou přípravu. „Třeba kdyby se vědělo, že si chodí Vladimir Putin každé úterý od pěti odpoledne zahrát hokej na jeden konkrétní stadion, může to představovat riziko.“
I proto se program politiků často na poslední chvíli mění, neměl by podléhat rutině. Rizikem je třeba i to, když někdo z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta odejde na Západ a se svými zkušenostmi se svěří západním zpravodajským službám. S tím prý ale Putinova ochranka počítá a často zásadně změní způsob svého fungování.
Má ruský prezident ochutnávače? Jak se liší ochrana českého prezidenta od prezidenta Ruska? A byl by možný útok na Putina raketou nebo dronem? I na to odpovídal Lumír Němec v Rozstřelu.
