„Spíš než nové formy spolupráce posiluje pandemie stávající trendy,“ řekl Rádiu Svoboda (RFE-RL) Alexander Gabujev z moskevského centra Carnegie. Vzájemné partnerství totiž už dřív podnítily západní sankce za anexi Krymu a válku v Donbasu. Čína tak je dnes ruským největším obchodním partnerem a Rusko zase dominuje v dodávkách ropy.
Merkelová: Rusko vede hybridní válku, její součástí jsou kyberútoky a překrucování faktů |
Obě země spolupracují na různých projektech, třeba na dopravě čínského zboží do Evropy přes transsibiřskou magistrálu, chtějí také zprůjezdnit „polární hedvábnou stezku“ v Arktidě kolem severního pobřeží Ruska. Prezidenti Vladimir Putin a Si Ťin-pching si poslední dobou pravidelně telefonují a ruská diplomacie podpořila Peking, když některé země začaly vyčítat Číně zatajování informací v počátcích pandemie a mluvily o kompenzacích.
Spolupráce v digitální sféře ale vypadá pro obě strany velmi lákavě. Kreml pošilhává po systémech, jež dnes sledují třeba ujgurskou menšinu v nepokojné provincii Sin-ťiang na západě Číny.
Už teď je však Rusko doslova prošpikováno hlídacími instrumenty, například v Moskvě se během pandemie pokusila policie propojit sledovací systém, sestávající ze 170 tisíc kamer s technologií rozeznávání obličejů, s cílem identifikovat lidi porušující karanténu. Moskevské úřady také zavedly systém propustek vybavených QR kódem pro snadnější identifikaci.
Výsledky ale nesplnily očekávání. Kamery pomohly, jenže množství lidí dokázalo v počátcích karanténu obejít. O QR propustky někteří žádali přes internet marně, zatímco milion dalších je dostal neoprávněně. Systém kontroly selhal, a tak v metru propustky manuálně kontrolovali policisté, což vedlo k frontám a tlačenicím. To vše se pak podepsalo na tom, že je dnes Rusko s třemi sty tisíci evidovanými případy nemoci covid-19 druhou nejpostiženější zemí na světě.
Pragmatická družba
Loni v červnu navštívil Si Ťin-pching Moskvu a obě země podepsaly několik dohod. Ruský telefonní operátor MTS uzavřel smlouvu s čínskou společností Huawei na budování 5G sítí. Pekingský komunikační gigant přitom vložil 50 milionů dolarů (1,25 miliardy korun) do společného projektu s ruskou společností Vocord, výsledkem má být software na rozpoznávání obličejů. V Rusku má pod patronátem Číny vzniknout centrum pro vývoj umělé inteligence a celkově se loni v září počítalo s projekty v přepočtu za 25 miliard korun.
Vzájemná důvěra ale není stoprocentní a na obou stranách vládne určitá ostražitost, daná obavami ze špionáže či vzpomínkami na napětí v sovětských dobách. Poslední dobou však dominuje pragmatická družba a její utužování i do budoucna.