Záběry zveřejněné agenturou RIA Novosti ukázaly přípravy k přepravě obrněných vozidel a další vojenské techniky po kolejích na Dálném východě. „Cvičení nám umožní zhodnotit schopnost armády operativně jednat po přesunu na velkou vzdálenost v rámci ruského území,“ okomentovalo to ruské ministerstvo obrany.
Ruské vojenské manévry se v poslední době ocitají v centru pozornosti vzhledem k tomu, že Moskva soustředila množství vojsk a techniky u hranic s Ukrajinou. Tím vyvolala obavy Kyjeva a Západu, že chystá invazi do sousední země. Moskva to ovšem popírá.
Investigativní organizace Conflict Intelligence Team (CIT) tento týden upozornila, že podle analyzovaných videí na sociálních sítích Rusko přesouvá vojenskou techniku ze Sibiře a Dálného východu do svých západních regionů. O přemisťování obrněných vozidel ze Sibiře k ukrajinským hranicím psal tento měsíc také list The New York Times.
Ruskou aktivitu zaznamenaly v poslední době také švédské ozbrojené síly, kromě jiného si všimly řady vyloďovacích člunů ruského Severního loďstva vstupujících do Baltského moře. „Nemusí to nutně znamenat zvýšenou hrozbu, musíme se ale převládající situaci přizpůsobit,“ napsal v pátek v prohlášení generál švédské armády Leif Michael Claesson.
Podle něj švédská armáda přijme v reakci opatření, z nichž některá budou viditelná a jiná ne. Ta viditelná se budou týkat mimo jiné strategicky významného švédského ostrova Gotland, který leží v Baltském moři asi 300 kilometrů od ruské enklávy Kaliningradu.
„Budeme operovat ve vzduchu, na moři, na zemi i pod zemí různými způsoby v různých geografických lokalitách,“ řekl Claesson.
Rusko chce odpovědi, pak zareaguje
Kreml se pak v pátek prostřednictvím Lavrova nechal slyšet, že očekává od Spojených států amerických a Severoatlantické aliance písemné odpovědi na své návrhy ohledně bezpečnostních záruk. Podle agentury Reuters Moskva očekává detailní písemnou reakci rychle a nebude prý čekat věčně.
Šéf ruské diplomacie řekl, že Kreml chce slyšet, které návrhy fungují a které nikoliv a chce pro to také vysvětlení. „Prezident Vladimir Putin se bude moci rozhodnout, až obdrží odpovědi na návrhy a protinávrhy od Západu,“ řekl také Lavrov. „Máme různé možnosti, jak reagovat, pokud Západ ruské bezpečnostní návrhy odmítne,“ dodal.
Lavrov dále západní země obvinil, že se rozhodující měrou podílejí na negativním vývoji situace ve světě. Moskva se podle něj domnívá, že USA a NATO by v příštích měsících mohly využít napětí kolem Ukrajiny a začít budovat svou vojenskou přítomnost u ruských hranic.
Týden plný jednání
Šéf ruské diplomacie hovořil v době rostoucího napětí mezi Ruskem a západními zeměmi v souvislosti s posilováním ruské armády u hranic s Ukrajinou. Tento týden se odehrála série jednání mezi zástupci Moskvy a představiteli Západu. Nejprve vedly bezpečnostní hovory Spojené státy a Rusko, ve středu poprvé od roku 2019 jednala i Rada NATO–Rusko. Další rozhovory se konaly ve čtvrtek pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Šéf NATO Jens Stoltenberg po jednání prohlásil, že třicítka členských zemí odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku. Ruské návrhy odmítl rovněž Washington. Kreml ve čtvrtek označil dosavadní jednání mezi Ruskem, USA a NATO o bezpečnostních zárukách jako „neúspěšná“.
