Na ropu a zemní plyn bohatá zakavkazská republika už dala najevo, že je v případě možné ruské agrese proti Ukrajině a narušení dodávek zemního plynu ochotná Evropě částečně pomoci.
„Pokud by nastala naléhavá potřeba jako v případě Turecka, tak bychom samozřejmě mohli určité objemy poskytnout,“ uvedl v pátek pro agenturu Bloomberg ázerbájdžánský velvyslanec v Londýně Elin Sulejmanov a připomněl tak deset dní starý výpadek íránských dodávek do Turecka, který byl zapříčiněný technickou závadou.
Ázerbájdžán je podle něj schopen navýšit produkci a posílat plyn do Evropy koridorem Southern Gas Corridor (SGC), který vede přes Gruzii, Turecko, Řecko, Albánii až do Itálie. Poslední část projektu, plynovod Trans Adriatic Pipeline, byla zprovozněna na počátku loňského roku a Ázerbájdžán tím vstoupil na lukrativní trh, kterému nyní dominuje Rusko.
Plynový koridor SGC sestává ze tří částí: plynovodu Souh Caucasus Pipeline, Transanatolian Pipeline (TANAP) a Trans Adriatic Pipeline (TAP). Poslední jmenovaný plynovod byl zprovozněn na konci roku 2020.
Plyn proudící novým koridorem pochází především z obřího naleziště Shah Deniz 2, které se nachází v Kaspickém moři. Ázerbájdžán navíc může do Evropy přesměrovat část produkce z Turkmenistánu, který by mu podle rok staré trilaterální dohody měl přes Írán posílat pět až šest milionů kubíků plynu denně.
To pochopitelně v případě, že dojde k výpadku ruských dodávek, stačit nebude. Ázerbájdžánský plán exportu pro letošní rok počítal s vývozem 19 miliard kubíků plynu, Rusko předloni do Evropy a Turecka poslalo 168 miliard kubíků. „Objemy, které může poskytovat Ázerbájdžán, se těm ruským nemohou rovnat, to je jasné,“ dodal Sulejmanov.
 |
Zdůrazňuje, že Baku by za pomoc v nouzi požadovalo uzavření dlouhodobých kontraktů. Poukazuje na fakt, že projekty jako SGC se budují řadu let, jsou mimořádně finančně náročné a Ázerbájdžánci jsou si navíc dobře vědomi toho, že Unie chce v budoucnosti sázet už jen na obnovitelné zdroje energie.
„Nekoukáme se na energetickou bezpečnost, potenciální expanzi a navýšení objemů skrze krátkou krizi. S krátkodobými mandáty nemůžete uspět. Jde o dlouhodobé plánování, je to proces. Nemůžete se jen tak objevit a říci ‚Dejte mi víc plynu‘,“ vysvětluje Sulejmanov.
Evropská unie je ovšem v současné situaci vděčná za jakoukoliv pomoc. Ve čtvrtek proto do Baku přiletí eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová, která se o tři dny později rovněž zúčastní také zasedání energetické rady EU – Spojené státy.
Americký prezident Joe Biden v pátek předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové slíbil, že USA pomohou se zajištěním přísunu plynu do Evropy v případě ruské invaze na Ukrajinu. Ta by totiž s vysokou pravděpodobností znamenala zmrazení ruského plynovodu Nord Stream 2.
Německo sice dlouho podmořský plynovod, díky němuž by Rusko mohlo zcela obejít Ukrajinu, odmítalo obětovat, ale minulý týden svůj postoj po silném tlaku spojenců změnilo. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve čtvrtek řekla, že Nord Stream 2 je součástí sankčního balíčku připravovaného EU v koordinaci s USA a Velkou Británií.
Amerika je dnes největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie. Ovšem i ekonomičtí poradci Bílého domu přiznávají, že více nabídnout nemohou, protože USA jsou v tomto ohledu na maximu kapacity. Bidenova administrativa proto vyjednává o možných dodávkách LNG s Katarem, který dnes Evropě poskytuje kolem pěti procent plynu.
Analytici předpokládají, že EU by se s krátkodobým přerušením veškerých dodávek ruského plynu dokázala vypořádat. Mělo by to však vážné ekonomické důsledky a vyžádalo by si to nouzové kroky k omezení poptávky – například dočasné zavírání továren. „Takovýto válečný scénář by pro Evropu znamenal obtížná a nákladná rozhodnutí ke zvládnutí situace,“ uvedl Simone Tagliapietra z bruselského institutu Bruegel.
