Rusům utekly složky o atomovkách. Odpálí je dřív, než si Západ myslel

Reportéři britského deníku se dostali k 29 tajným dokumentům z let 2008 až 2014. Byly mezi nimi i scénáře válečných simulací v případě konfliktu s jinou světovou velmocí a operační principy pro nasazení jaderných zbraní, kterými se měli řídit důstojníci námořnictva.

Z dokumentů vyplývá, že práh pro nasazení taktických jaderných zbraní je daleko nižší, než se dosud myslelo. Kritérium se pohybuje od vpádu nepřátelských vojsk na ruské území po zničení pětiny ponorek schopných nést strategické balistické rakety, třetiny ponorek s jaderným pohonem, tří nebo více křižníků, tří letišť nebo simultánního útoku na pobřežní velící centra.

Ruská armáda měla být schopna nasadit taktické jaderné zbraně ve velmi široké škále případů, které jsou navíc dost vágně definované. Mezi ně se řadí „zabránění jiným státům v použití agrese nebo eskalaci vojenských konfliktů“, „zefektivnění práce ruského námořnictva“ nebo jako prevenci před tím, aby „ruské síly byly poraženy v bitvě nebo přišly o území“.

„Je to poprvé, co jsme na veřejnosti viděli podobné dokumenty. Ukazují, že operační práh pro nasazení jaderných zbraní je velmi nízký, pokud by požadovaného výsledku nemohlo být dosaženo konvenčními prostředky,“ uvedl analytik Alexander Gabuev z berlínského think-tanku Carnegie Russia Eurasia Center.

Rusko má ve svém arzenálu přibližně dva tisíce taktických jaderných zbraní, které mohou být odpalovány ze země, ponorek nebo letadel. Jako taktické se označují menší hlavice se silou od jedné kilotuny do sta kilotun určené pro omezený úder na bojišti.

O nasazení taktických jaderných zbraní se spekuluje v podstatě od začátku invaze na Ukrajinu. Ruští jestřábi jimi hrozí prakticky nepřetržitě ve snaze odradit západní státy od další pomoci Ukrajině. Podle teorie „eskalací k deeskalaci“ by exploze menší jaderné bomby Západ zastrašila a umožnila by Kremlu ukončit konflikt na základě svých podmínek.

Sám Vladimir Putin minulý rok řekl, že ruská doktrína počítá s nasazením jaderných zbraní ve dvou případech: jako reakcí na jaderný útok nepřítele nebo v případě „existenčního ohrožení Ruska jako státu, a to i konvenčními zbraněmi“.

Britský deník se k dokumentům dostal prostřednictvím „západních zdrojů“. A přestože jsou více než deset let staré, podle analytiků jsou při posuzování současné ruské vojenské doktríny stále relevantní. Uniklé dokumenty navíc poukazují na přetrvávající nedůvěru vůči Číně v řadách ruských siloviků.

Válečné simulace na papíře totiž pracovaly se scénářem konfliktu s Čínou, která je označována jako „Jih“, zatímco Rusko se skrývá pod přezdívkou „Severní federace“. „Vrchní velitel dal příkaz... k použití jaderných zbraní... v případě, že nepřítel rozmístí druhosledové jednotky a Jih bude dál hrozit útokem ve směru hlavního úderu.“

Moskva a Peking sice od začátku války zesílily vzájemnou spolupráci a Kreml se může v době naprosté izolace ze strany Západu opřít o čínskou ekonomickou a diplomatickou pomoc, na asijské supervelmoci je však čím dál víc závislý a podle některých analytiků v Moskvě panují obavy, že Čína se oslabené Rusko pokusí vytlačit ze Střední Asie.

Rusko tak i přes deklarované „přátelství bez hranic“ a přesun jednotek na ukrajinskou frontu zůstává na Dálném východě na pozoru. „Rusko nadále posiluje a testuje své rakety schopné nést jaderné hlavice, které jsou rozmístěny u hranic s Čínou. Řada těchto systémů může zasáhnout pouze Čínu,“ uvedl pro The Financial Times William Alberque z International Institute for Strategic Studies.