Rusko vyjádřilo obavy o další spolupráci s britskými bezpečnostními orgány včetně společného postupu proti terorismu. V reakci na vyhoštění čtyř ruských diplomatů včera vystoupil se speciálním prohlášením náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško.
„Naše reakce bude adresná a adekvátní,“ řekl diplomat. Londýn tak odpověděl na neochotu Ruska vydat k trestnímu stíhání ruského občana Andreje Lugového. Ten je podezřelý z vraždy bývalého ruského špiona a politického uprchlíka v Británii Alexandra Litviněnka.
„Snaží se nás potrestat za dodržování vlastních zákonů,“ zdůraznil Gruško a odvolával se na ruskou ústavu, která vydávání vlastních občanů cizím státům zakazuje. Nezávislý ruský tisk ale připomíná, že Moskva již v roce 2002 vydala Turkménii svého občana Murada Garabajeva, a porušila tím 61. článek ruské ústavy.
Podle Gruška jsou poslední kroky Londýna „přímou cestou ke konfrontaci“. Diplomat ale také vyjádřil naději, že v ostatních zemích EU „převažuje zdravý rozum“. Moskva mj. připomněla, že Londýn je známý svou neochotou vydávat občany domovským státům, kde se dopustili trestných činů. Rusko žádalo Brity o vydání 21 svých občanů podezřelých z trestné činnosti, nikdy ale neuspělo.
V této souvislosti zazněla jména ruského podnikatele Borise Berezovského, stíhaného v Rusku pro finanční machinace a Čečence Ahmeda Zakajeva, podezřelého z terorismu. Oba získali v Británii azyl. Gruško prohlásil, že kdyby se Moskva chovala jako Británie, vyhoštěno by muselo být již 80 britských diplomatů.
Na ruské politické scéně se nenašel nikdo, kdo by s postupem Britů souhlasil. Naopak ji zachvátily protizápadní nálady. Předseda parlamentního výboru pro vztahy se zeměmi Společenství nezávislých států Andrej Kokošin prohlásil, že Londýn škodí sám sobě. Rusko prý již není závislé na spolupráci se západoevropskými zeměmi jako dříve.
„Naše reakce bude adresná a adekvátní,“ řekl diplomat. Londýn tak odpověděl na neochotu Ruska vydat k trestnímu stíhání ruského občana Andreje Lugového. Ten je podezřelý z vraždy bývalého ruského špiona a politického uprchlíka v Británii Alexandra Litviněnka.
„Snaží se nás potrestat za dodržování vlastních zákonů,“ zdůraznil Gruško a odvolával se na ruskou ústavu, která vydávání vlastních občanů cizím státům zakazuje. Nezávislý ruský tisk ale připomíná, že Moskva již v roce 2002 vydala Turkménii svého občana Murada Garabajeva, a porušila tím 61. článek ruské ústavy.
Podle Gruška jsou poslední kroky Londýna „přímou cestou ke konfrontaci“. Diplomat ale také vyjádřil naději, že v ostatních zemích EU „převažuje zdravý rozum“. Moskva mj. připomněla, že Londýn je známý svou neochotou vydávat občany domovským státům, kde se dopustili trestných činů. Rusko žádalo Brity o vydání 21 svých občanů podezřelých z trestné činnosti, nikdy ale neuspělo.
V této souvislosti zazněla jména ruského podnikatele Borise Berezovského, stíhaného v Rusku pro finanční machinace a Čečence Ahmeda Zakajeva, podezřelého z terorismu. Oba získali v Británii azyl. Gruško prohlásil, že kdyby se Moskva chovala jako Británie, vyhoštěno by muselo být již 80 britských diplomatů.
Na ruské politické scéně se nenašel nikdo, kdo by s postupem Britů souhlasil. Naopak ji zachvátily protizápadní nálady. Předseda parlamentního výboru pro vztahy se zeměmi Společenství nezávislých států Andrej Kokošin prohlásil, že Londýn škodí sám sobě. Rusko prý již není závislé na spolupráci se západoevropskými zeměmi jako dříve.
| Další podrobnosti o vztahu mezi Velkou Británií a Ruskem si přečtěte v dnešním vydání deníku |
