„Jsem si jistý, že se Putin oběma očima dívá na Gotland. Putinův cíl je získat kontrolu nad Baltským mořem. Pokud Rusko ovládne a uzavře Baltské moře, bude to mít enormní dopad na naše životy – ve Švédsku i všech dalších zemích, které s tímto mořem sousedí,“ řekl Bydén německému portálu RND.
„To nemůžeme připustit. Baltské moře se nesmí stát Putinovým hřištěm, kde by děsil členy NATO,“ dodal. Ostrov Gotland se zhruba padesáti tisíci obyvatel leží asi 330 kilometrů od ruské exklávy Kaliningradu.
Portál Politico v této souvislosti připomíná, že se ve švédské výlučné ekonomické zóně východně od Gotlandu pohybuje ruská stínová flotila, jež do světa navzdory uvaleným sankcím vyváží ruskou ropu. Odhady hovořily asi o 1 400 lodí, které oficiálně nejsou součástí armády. Severoatlantická aliance tak nemá mnoho možností, jak zasáhnout.
Švédsko minulý měsíc uvedlo, že se Evropská komise bude stínovou flotilou zabývat při sestavování dalšího balíku sankcí. Podle listu The Guardian v současné době zhruba polovina veškeré ruské ropy přepravované po moři putuje Baltským mořem a dánskými vodami. Často však tyto lodě nemají jasného vlastníka a snaží se vyhýbat možným kontrolám.
Švédský ministr zahraničí Tobias Billström v dubnu rovněž varoval před škodami, ke kterým by mohlo dojít právě kvůli stínovým tankerům. „Zdá se, že Rusko je připravené způsobit ekologickou katastrofu tím, že Baltským mořem proplouvají tankery nezpůsobilé k plavbě. Porušují tím všechna námořní pravidla,“ prohlásil.
30. června 2022 |
Ve středu pak proběhla médii zpráva, že se ruské ministerstvo obrany rozhodlo pro revizi hranic ruských teritoriálních vod v Baltském moři. Návrh mluvil o úpravě hranice kolem ruských ostrovů ve východní části Finského zálivu a kolem Kaliningradu. Finsko se proti tomu ohradilo, Litva to označila za „provokaci“ a předvolala si zástupce Ruska ve Vilniusu k podání vysvětlení.
Rusko následně uvedlo, že nemá v úmyslu hranice ruských teritoriálních vod v Baltu změnit, a Kreml ujistil, že v návrhu není nic politického. Samotný dokument pak zmizel z úředního portálu, na kterém byl zveřejněn.
Co se týká ostrova Gotland, tamní občané se už po zahájení ruské invaze na Ukrajinu začali bát, že by se strategické švédské území mohlo stát dalším na řadě. Začali proto s nakupováním zásob a střeleckým tréninkem. Tehdy je švédská armáda uklidňovala, že k obavám není důvod. V souvislosti s přihláškou do Aliance se však na ostrově rozhodla posílit přítomnost vojáků.
Ostrov byl v roce 2005 demilitarizován, díky čemuž se z něj pak stal turistický ráj. Armáda se tam znovu vrátila v roce 2016 a za tímto rozhodnutím je reakce na chování Rusů. O dva roky dříve totiž Kreml anektoval ukrajinský poloostrov Krym.
„Pokud Putin napadne Gotland, může pak země NATO ohrožovat i z moře. To by byl konec míru a stability v severském a baltském regionu,“ varuje Bydén.
Gotland
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
