Ukrajinský generální štáb ve své čtvrteční večerní operační svodce píše o pokračujících bojích o Bachmut. „Pokračují těžké boje o město Bachmut. Nepřítel zaútočil v oblasti Predtečyne, ale neměl úspěch,“ uvádí velení ukrajinských sil, podle něhož se v současné době odehrávají nejprudší boje právě o Bachmut a město Marjinka, které se nachází rovněž v Doněcké oblasti.
Podle hlášení ukrajinského generálního štábu podnikli Rusové za poslední den dva raketové a 32 dalších leteckých útoků a ve 40 případech útočili pomocí salvových raketometů. Rovněž dvakrát útočili protiletadlovými střelami S-300 a zasáhli civilní infrastrukturu ve městě Slovjansk na východě Ukrajiny.
„Ruské jednotky podnikly neúspěšné útočné operace v oblasti obcí Chromovo asi tři kilometry západně od Bachmutu a Bohdanivky, která leží asi pět kilometrů severozápadně od města,“ uvedl generální štáb.
Rusové tvrdí, že se jim podařilo zajistit tři nespecifikované čtvrti města a mají kontrolu nad 80 procenty Bachmutu, včetně hlavních administrativních budov. Západní analytici ale nemohou tyto informace „vizuálně potvrdit“. Institut pro studium války (ISW) se proto drží svého staršího odhadu a sice, že Rusové obsadili nejméně 76,5 procenta Bachmutu.
Prigožin obklíčení města zpochybnil
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek odpoledne uvedlo, že jeho jednotky blokují cesty do Bachmutu. Tvrzení není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, Kyjev na něj zatím nereagoval.
„Ruské výsadkové jednotky, které na křídlech poskytují podporu útočným oddílům žoldnéřů z Wagnerovy skupiny při vytlačování nepřátelských sil z centra města, blokují přepravu záloh ukrajinských ozbrojených sil do města a možnost ústupu nepřátelských sil“, řekl mluvčí ruského ministerstva, generál Igor Konašenkov. Snahy o dobytí Bachmutu podle něj podpořilo také letecké bombardování a ostřelování z raketometů a děl.
„To neodpovídá skutečnosti,“ řekl AFP mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj. Ujistil, že ukrajinská armáda má stále možnost zásobovat obránce Bachmutu potravinami, municí a léky, jakož i evakuovat z města raněné.
Tvrzení ruského ministerstva nicméně zpochybnil jeho ruský rival, šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, jehož žoldnéři nesou hlavní tíhu bojů o Bachmut. O úplném obklíčení se podle něj ještě nedá mluvit, ukrajinská armáda je s to posílat obráncům města posily. „Ukrajinská armáda pokračuje v přivádění posil a odesílá je do města. Pokračují těžké a krvavé boje, a tak je předčasné hovořit o úplném obklíčení Bachmutu,“ uvedl Prigožin, podle kterého Rusové dobyli čtyři pětiny města.
Pokračující obrana Bachmutu podle Kyjeva způsobuje ruským silám těžké ztráty před chystanou ukrajinskou protiofenzívou. Podle ukrajinského generálního štábu se ruské invazní síly nadále soustředí na ofenzivy ve směrech na města Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marijinka. Na dalších místech jsou nepřátelské síly v defenzivě, tvrdí ukrajinské velení. Podobné informace jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.
V obranných operacích pokračovaly ruské jednotky za uplynulých 24 hodin také v Záporoží a okolí Chersonu. Tam Rusové ostřelovali víc než 35 osad.
Ukrajina chce po NATO k většímu angažmá v Černém moři
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ve čtvrtek vyzval NATO k většímu angažmá v oblasti Černého moře, která je jedním z hlavních dějišť války.
„Černé moře má zásadní význam pro mírové a na budoucnost orientované uspořádání celé Evropy,“ řekl Kuleba na konferenci o bezpečnosti Černého moře v rumunské Bukurešti. „Bohužel je také ukázkou toho, jak rychle se situace může zhoršit, pokud jsou zanedbávány hrozby. Je načase, aby se z Černého moře stalo to, co se stalo z Baltského moře, moře NATO,“ dodal.
Pro Moskvu i Kyjev představuje Černé moře klíčovou trasu pro export, včetně obilí a dalších potravinových produktů. Ruská blokáda ukrajinských přístavů loni hrozila způsobit celosvětový hladomor. OSN a Turecko však v červenci zprostředkovaly dohodu, která umožnila vývoz ukrajinské úrody ze tří černomořských přístavů. Rusko ve čtvrtek pohrozilo, že v květnu neprodlouží její platnost.
„Společný problém s Ruskem musíme řešit společně. Podporuji například myšlenku expertů integrovat systémy protivzdušné a protiraketové obrany Ukrajiny se systémy spojenců NATO v Černém a Baltském moři,“ řekl Kuleba.
Na severu Evropy se bezpečnostní mapa kolem Baltského moře v uplynulém roce překreslila rozhodnutím Finska a Švédska podat žádost o vstup do NATO. Rusko se tak patrně stane jedinou zemí mimo západní vojenskou alianci na březích Baltského moře. Potenciální vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO by měl stejný dopad na region Černého moře, kde jsou již členy aliance Bulharsko, Rumunsko a Turecko.
Kuleba dále uvedl, že červencový summit NATO ve Vilniusu je příležitostí pokročit v otázce Kyjevem dlouho požadovaného členství Ukrajiny v NATO a „ukázat, že dveře jsou nejen otevřené, ale že existuje jasný plán, kdy a jak Ukrajina do aliance vstoupí“
