„V jakých hranicích budeme uznávat tyto republiky? Ale my jsme je už uznali, a to znamená, že jsme uznali všechny jejich základní dokumenty, včetně ústav. A v ústavách jsou zapsány hranice v rámci Doněcké a Luhanské oblasti v době, kdy byly součástí Ukrajiny,“ řekl Putin.
„V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl Putin ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořených na jaře 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. „Proč si myslíte, že dobro musí být vždy bezmocné?“ odpověděl ruský prezident na otázku, zda lze sáhnout po násilí a přitom zůstat na straně dobra. „Dobro musí mít možnost se bránit,“ dodal.
Putin se vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která se zřekne NATO. „Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná,“ řekl. Podle něj Kyjev zabil minské dohody předtím, než Rusko uznalo nezávislost separatistických republik. Ruský prezident novinářům řekl, že co se týče vojenské akce na Donbasu, ta se bude odvíjet od situace v terénu.
Podle Putina se veškeré sporné otázky mají vyřešit dialogem mezi Kyjevem a vedením donbaských republik. Kyjev dosud odmítal přímá jednání s vůdci separatistů, které označoval za „loutky Moskvy“. Povstalecké republiky ukrajinské vedení považuje za „Ruskem dočasně okupovaná území“, podobně jako anektovaný Krym.
Svědci podle agentury Reuters viděli v ruském Bělgorodu vojenský konvoj více než 100 vozidel, který mířil k ukrajinským hranicím.
V souvislosti s přetrvávajícím napětím se Rusko rozhodlo evakuovat svůj diplomatický personál z Ukrajiny, uvedlo ministerstvo zahraničí. „Aby ochránilo jejich životy, ruské vedení se rozhodlo evakuovat štáb ruských diplomatických misí na Ukrajině. Bude to implementováno ve velmi blízké budoucnosti,“ stojí v prohlášení ministerstva.
Senátoři Putinovi schválili armádu v cizině
Příslušný dokument Rady federace, který vstoupil v platnost okamžikem schválení, ponechává na prezidentovi, aby stanovil početnost nasazených jednotek, jejich úkoly a dobu pobytu v cizině. Příslušné usnesení schválili senátoři jednomyslně, hlasy 153 přítomných.
Udělení souhlasu následovalo krátce poté, co šéfka komory Valentina Matvijenková o prezidentově žádosti informovala s tím, že ji už projednaly příslušné výbory. „V souladu s jednacím řádem vnáším dodatečně do programu zasedání posouzení této žádosti,“ řekla Matvijenková.
„Použití ozbrojených sil v zahraničí jsme schválili za předpokladu, že to budou mírové síly určené k udržené stability a pořádku v (separatistických) republikách,“ uvedla Matvijenková. Rusko tvrdí, že tento krok mu umožní v oblasti vybudovat vojenské základny, rozmístit jednotky a posílit ekonomickou integraci.
Rada federace rozhodla poté, co ruský parlament potvrdil rozhodnutí prezidenta Putina uznat nezávislost povstaleckých republik v Donbasu, kam šéf Kremlu již v pondělí večer vyslal ruské jednotky.
NATO se obává invaze
NATO se obává, že stále existuje značné riziko ruské invaze. „Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování útoku na Ukrajinu v plném rozsahu,“ uvedl Stoltenberg. „Nadále vyzýváme Rusko, aby ustoupilo. Nikdy není pozdě na to nezaútočit,“ dodal.
Stoltenberg rozhodnutí Kremlu označil za „další ruský vpád na Ukrajinu“. Rusko podle něj nyní přešlo od skrytých pokusů o destabilizaci Ukrajiny k otevřeným vojenským akcím. „Jde o vážnou eskalaci ze strany Ruska,“ prohlásil generální tajemník. Dodal, že jde o „nejnebezpečnější okamžik pro evropskou bezpečnost za celou generaci“.
Na otázku, zda by ruskou akci označil za invazi, Stoltenberg odpověděl, že Rusko již Ukrajinu napadlo v roce 2014. Nyní je podle něj mezinárodní společenství svědkem dalšího vpádu do země, která již byla napadena. Generální tajemník připomněl, že Německo zastavilo schvalovací proces kontroverzního plynovodu Nord Stream 2.
