„Bylo by to velmi lehkovážné a extrémně nebezpečné rozhodnutí,“ řekl o možné mírové misi NATO mluvčí Kremlu Peskov. Jakýkoli případný kontakt mezi vojáky Ruska a NATO by podle něho „mohl mít jasné důsledky, které by bylo těžké napravit“.
V Bruselu ve čtvrtek začíná mimořádný summit NATO věnovaný ukrajinské krizi, k vyslání mírové mise do země chce své spojence vyzvat Polsko.
Na otázku, za jakých podmínek by ruský prezident Vladimir Putin v nynější konfrontaci použil ruské jaderné zbraně, Peskov v úterý odpověděl: „Pokud by to pro naši zemi byla existenční hrozba, pak by se to mohlo stát.“
27. února 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPutinův dlouhodobý souputník a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv ve středu na onu hrozbu nepokrytě ukázal. Prohlásil, že cílem Spojených států je ponížit, rozdělit a nakonec zničit Rusko. To prý Moskva nikdy nedopustí. Mohlo by to mít katastrofální následky, varoval politik na Telegramu.
Ruská hlava státu už v únoru v tomto duchu varovala zbytek světa. „Pokud se nám kdokoli pokusí stát v cestě nebo tím spíše ohrožovat naši zemi a náš lid, musí vědět, že Rusko okamžitě zareaguje,“ řekl Putin s tím, že důsledky mohou být i takové, jaké svět v celé své historii ještě neviděl.
Snese současné Rusko srovnání s nacistickým Německem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00středa 30. března 2022. Anketa je uzavřena.
Na telekonferenci s představiteli ruské obrany pak tvrdil, že představitelé předních zemí NATO si dovolili dělat agresivní komentáře o Rusku. To označil za dostatečný důvod pro uvedení jaderných sil do pohotovosti.
Na otázku moderátorky CNN Christiane Amanpourové, co si Putin myslí, že na Ukrajině zatím dosáhl, Peskov odpověděl: „No, za prvé, ještě nedosáhl. Ještě toho nedosáhl.“
Tvrdil nicméně, že „zvláštní vojenská operace“ probíhá „zcela v souladu s plány a účely, které byly předem stanoveny“.
Zopakoval Putinovy požadavky, jimiž je „zbavit se vojenského potenciálu Ukrajiny“, zajistit, aby byla „neutrální zemí“ a odstranit „nacionalistické prapory“.
Kyjev má také přijmout, že Krym – anektovaný Ruskem v roce 2014 – je součástí Ruska a uznat odtržené separatistické oblasti na východě Ukrajiny za nezávislé státy.
Zacharovová mezitím komentovala srovnání holokaustu a událostí na Ukrajině, do kterého se pustil tamější prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury TASS to označila za umělou paralelu a ohavnou manipulaci.
Ukrajinský prezident podle ní dospěl k absurditě, když porovnal Rusko s třetí říší. Naopak tvrdila, že moderní ukrajinští neonacisté se neliší od svých ideových předchůdců z druhé světové války.
Zacharovová také v Rádiu Sputnik tvrdila, že s Ukrajinou je těžké vyjednávat. Funguje prý podle příruček USA.
„Když (ukrajinští činitelé) jen předstírají, že zastupují svou stranu a lid, ale ve skutečnosti čtou manuály a materiály, které se přinášejí, píší a házejí (ze Spojených států), jaký zde může být dialog? Jako být dokonce může, ale nepovede to ke kýženému výsledku,“ řekla.
Na Západě naopak málokdo věří snaze Ruska dosáhnout v jednání o zastavení bojů nějakého oboustranně přijatelného výsledku. Naposledy se tak vyjádřil ve středu italský premiér Mario Draghi. Podle něj Putin nejeví zájem o dosažení příměří, které by umožnilo úspěšné vyjednání míru.
