Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvDodávky z Ruska zajišťují asi 40 procent spotřeby zemního plynu v EU a 30 procent spotřeby ropy. Rozhodnutí Moskvy vojensky napadnout Ukrajinu ovšem dramaticky vystupňovalo snahy tuto „závislost“ ukončit a zasáhnout tak klíčový zdroj příjmů Ruska. Evropská komise v úterý navrhla, aby se tak v případě plynu stalo „mnohem dříve než v roce 2030“.
Šéfka unijní exekutivy ve čtvrtek upřesnila, že do poloviny května předloží plán, jak toho dosáhnout do roku 2027. Podle vysoce postaveného unijního činitele však tato strategie zatím nemá jednoznačnou podporu členských zemí. Některé státy podle něj nepovažují za realistické tento termín stihnout. Další země naopak usilují o co nejrychlejší odstřižení EU od ruského plynu, ropy či uhlí.
„Musíme nejen izolovat ekonomiku (ruského prezidenta Vladimira) Putina, ale co nejrychleji ji ochromit. Jsem přesvědčený, že bychom měli přijmout rozhodnutí zastavit dovoz energií z Ruska, abychom dostali Putina k vyjednávacímu stolu a zastavili válku,“ řekl Kariňš.
Francouzský prezident Emanuel Macron a nizozemský předseda vlády Mark Rutte před začátkem summitu odmítli možnost, že by EU urychleně začala jednat o členství Ukrajiny, informovala agentura Reuters. Podle Macrona nelze zahájit přístupový proces během války.
„Všechny země západní Evropy, s jejichž lídry jsem mluvil, říkají, že bychom to neměli pojímat jako expresní vlak nebo zrychlenou proceduru,“ řekl novinářům nizozemský premiér Mark Rutte.
„Myslím, že jsme Rusko překvapili, byli jsme pevní, silní a jednotní. Ale není to dost,“ prohlásil předsedající summitu předseda Evropské rady Charles Michel krátce před jednáním.
EU podle něj musí zvážit další kroky, které by přinesly Ukrajině mír. V návrhu závěrečného prohlášení, které má být výstupem z vrcholné schůzky, se lídři chystají Moskvě pohrozit dalšími sankcemi. Měli by také podpořit postupné odbourání závislosti na ruském plynu a zvýšení výdajů na obranu z unijního rozpočtu i z národních rozpočtů.
„Jsme rozhodnuti ještě dále zvyšovat náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ uvádí se v dosud neveřejném textu, který má ČTK k dispozici. Političtí vůdci by se v něm měli zavázat k tomu, že zajistí praktické fungování dosud přijatých postihů a rychlé schválení sankcí nových, pokud pro ně bude důvod.
Jednání se účastní český premiér Petr Fiala. „Na zasedání odjíždím s tím, že i nadále prosazujeme co nejrazantnější postup vůči Rusku,“ uvedl na Twitteru. Před čtvrtečním odletem řekl, že je třeba sankce posunout, zmínil například mezinárodní platební systém SWIFT či blokádu ruských lodí.
Právě odlétám do Paříže na neformální jednání @EUCouncil.
Hlavní témata jsou zajištění evropské bezpečnosti, derusifikace evropské energetiky a další kroky kvůli ruské agresi na Ukrajině.
Na zasedání odjíždím s tím, že i nadále prosazujeme co nejrazantnější postup vůči Rusku. https://t.co/md6KHOO7LN
Summit by měl také přislíbit další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Chystá se zavázat i k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří. Z Ukrajiny zatím prchlo přes 1,5 milionu lidí, nejvíce z nich do Polska. Evropská komise odhaduje, že by do EU mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.
Válkou stižená země minulý týden oficiálně podala žádost o členství v EU, kterou začaly unijní orgány projednávat v nebývale rychlém tempu. Členské státy však nemají na přijetí Ukrajiny jednotný pohled, což se odrazí i v závěrech summitu. „Ukrajina patří do naší evropské rodiny,“ uvádí navrhovaný text.
