Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Svět

Ukrajina se může zříci členství v NATO, řekl velvyslanec v Londýně a vyvolal bouři

Ukrajinští vojáci si pro výcvik vybrali nevídané místo, cvičili blízko Černobylu (4. února 2022) foto: ČTK

Ukrajina je ochotna uvažovat o tom, že by se zřekla ambicí stát se členskou zemí Severoatlantické aliance. Prohlásil to ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Prystajko. Naznačil tak, že vláda v Kyjevě je připravena tváří tvář hrozbě ruské invaze učinit významné ústupky. Po kritice z domova však svá slova vzal zpět.
  10:17aktualizováno  12:49

Prystajko v rozhovoru pro BBC uvedl, že Ukrajina je ochotna „být flexibilní“ vzhledem ke svému cíli stát se členskou zemí NATO. „Mohli bychom - obzvláště v situaci, kdy je nám vyhrožováno, kdy jsme vydíráni, kdy jsme k tomu tlačeni,“ odpověděl na otázku, jestli je Kyjev připraven změnit názor na své členství v Severoatlantické alianci.

Aby nebylo žádných pochyb, moderátor BBC se ho ještě přeptal, jestli by se Ukrajina skutečně mohla zříci cíle stát se členem západního obranného bloku, který je dokonce zakotven v ukrajinské ústavě.

„Ano. V tuto chvíli částečně jdu proti našemu hlavnímu dokumentu. Říkám, že jsme flexibilní, snažíme se najít nejlepší cestu ven. Pokud budeme muset udělat nějaké vážné ústupky, můžeme to udělat. Nepochybně,“ dodal zkušený diplomat, který dokonce před dvěma lety stál v čele ministerstva zahraničí.

Ukrajinští výsadkáři na frontě poblíž obce Stanycja Luhanska. Jiní jejich kolegové jsou vysíláni do černobylské uzavřené zóny. (21. ledna 2022)

Z jeho strany to byl výrazný signál v současné krizi. Rusko kolem hranic Ukrajiny hromadí vojenskou techniku a od Západu se domáhá záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Západ varuje před bezprostřední hrozbou ruské invaze, tři desítky států proto z Kyjeva odvolávají diplomaty a varují své občany před cestami na Ukrajinu.

Ukrajina spolu s Gruzií dostala v roce 2008 na summitu v Bukurešti vágní slib, že se jednou stane členem Aliance. Od té doby se však členství nijak nepřiblížila a západní státníci se nijak netají tím, že v dohledné době se tak rozhodně nestane. NATO nicméně nadále trvá na své politice otevřených dveří a odmítá prohlásit, že Ukrajinu nikdy nepřijme.

Slova velvyslance v Londýně v rozhovoru pro BBC vzbudila značnou pozornost v západních, ukrajinských i ruských médiích. Podle prvních reakcí však nebyla koordinována s oficiálním postojem Kyjeva, protože ministerstvo zahraničí urychleně uvedlo, že byla vytržena z kontextu.

„Otázka bezpečnostních garancí je pro naši zemi klíčová. Není sporu o tom, že nejlepší zárukou by byl okamžitý vstup Ukrajiny do NATO. Ale hrozby vůči Ukrajině existují teď a tady, proto se otázka garancí stala fundamentálním urgentním úkolem. Zároveň, žádné řešení nemůže být přijato v rozporu s ukrajinskou ústavou,“ uvedl tiskový mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Mykolenko.

Podle prezidentské kanceláře musí Prystajko svá slova objasnit. „Velvyslanec použil slovo flexibilita. Měl by dostat možnost objasnit, co přesně měl na mysli předtím, než budeme dělat nějaké závěry, především tak zásadní,“ uvedl pro agenturu UNIAN tiskový mluvčí prezidenta Serhij Nikiforov, podle nějž severoatlantický a evropský kurz země zůstává bezpodmínečnou prioritou.

14. února 2022

Rusové pochopitelně slova, která zazněla v rozhovoru pro britskou veřejnoprávní stanici, uvítali. „Není pochyb, že nějakým způsobem zafixovaný a potvrzený ústup Ukrajiny od nápadu vstoupit do NATO... to by byl nepochybně krok, který by významně přispěl k formulaci smysluplnější reakce na obavy Ruska,“ uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Prystajko v pondělí zařadil zpátečku a uvedl, že jeho prohlášení pro BBC bylo výsledkem nedorozumění. „Snažíme nyní se vysvětlit, že směřování do NATO je dokonce v naší konstituci a na tom se nic nemění. Ale v současnosti se nemůžeme na NATO spolehnout, protože nejsme členy jeho rodiny,“ uvedl.

Ukrajina je podle něj ve snaze zabránit válce připravena ke kompromisům, ty se však nebudou týkat NATO, nýbrž Minských dohod. „Ohledně NATO – kurz se nemění, ale musíme hledat jiné možnosti, které nám umožní přežít,“ cituje velvyslance UNIAN.

Podívejte se i na naše další živé přenosy

Sledovat na iDNES.tv

Zatímco napětí roste a z Washingtonu zní varování, že ruské bombardování může začít každou chvílí, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Rusko, aby na půdě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vysvětlilo hromadění vojáků. Schůzka by se podle něj měla konat do 48 hodin.

Pokračují také diplomatické iniciativy ze strany západních zemí. Německý kancléř Olaf Scholz se v pondělí sejde v ukrajinským prezidentem Zelenským, v úterý pak odcestuje do Moskvy na jednání s Vladmirem Putinem. Berlín ovšem předem varoval, že schůzka s ruským prezidentem nejspíš žádný velký zvrat nepřinese.

Autor: