„Agresoři nejsou schopni se vypořádat s vysokými čísly zraněných. Plánují rozšířit síť vojenských nemocnic. Konstrukce vojenské nemocnice už probíhá v (ruském) Brjansku,“ uvedlo Národní centrum odporu zřízené speciálními ukrajinskými silami. „Výstavba druhého patra nemocnice se dokončuje. Podle předběžného plánu by se zařízení mělo otevřít na konci tohoto roku.“
Podle centra už Rusové museli přeměnit všechny civilní nemocnice na okupovaných územích na vojenské. Některé už vůbec neposkytují zdravotnické služby civilistům, případně je přijímají jen, aby je mohli použít jako „lidské štíty“. Rusové „nevěří místním doktorům“, do zdravotnických zařízení proto povolávají lékaře z Ruské federace.
Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že důstojníky Rusové posílají na léčbu do vlasti. Ostatní nižší hodnosti léči na okupovaných územích nehledě na vážnost jejich zranění. Rusové v obsazených oblastech podle Ukrajinců předělávají na provizorní nemocnice školy i obyčejné obchody.
Ruští civilisté z pohraničních ruských oblastí nejsou z nemocnic přeplněných ruskými vojáky nadšeni. Stěžovali si gubernátorovi Belgorodské oblasti Vjačeslavu Gladkovovi na dlouhé fronty a čekací lhůty – často se podle nich na pacienta vůbec nedostane. Gubernátor slíbil, že se pokusí sehnat více doktorů, ale připustil, že má svázané ruce, protože místní vojenská klinika spadá pod ruské ministerstvo obrany.
Třetina amputací kvůli pochybení
Doktoři z vojenských i civilních nemocnic spadajících pod ministerstvo zdravotnictví přiznávají, že se jim nedostává od odpovědných institucí dostatečné podpory. Čelí nedostatku léků, ubrousků, dezinfekčních prostředků, obvazů, chirurgických nůžek, anestetik či hemostatických houbiček pro zastavení krvácení. Lékaři musejí spoléhat na dobrovolníky, kteří na sociálních platformách sdílejí drastické snímky zkrvavených vojáků s amputovanými končetinami s cílem získat pro ně podporu.
Kvůli nedostatku škrtidel v lékárničkách, neobeznámenosti vojáků s jejich aplikací i špatnému výcviku ruských zdravotníků se ruští vojáci potýkají s vysokou mírou amputací končetin. Artem Katulin, zakladatel a vedoucí Centra taktické medicíny koncernu Kalašnikov uvedl, že více než 30 procent amputací bylo provedeno kvůli nesprávnému použití škrtidla. Katulin též řekl, že okolo 50 procent ruských úmrtí nebylo způsobeno smrtelnými zraněnými. To ukazuje na špatný zdravotnický systém ruské armády.
„Jsme velmi vděční za pomoc, kterou dostáváme, potřebujeme spoustu věcí: oblečení, obuv, léky,“ cituje portál The Insider lékaře z nemocnice ve Valujkách v Belgorodské oblasti. „Bez této podpory by se lékaři i pacienti potýkali s obtížemi.“
„Příliv raněných neustává, léky se spotřebovávají obrovskou rychlostí,“ postěžovala si jedna zdravotní sestra z polní nemocnice v oblasti. „Na jednotce intenzivní péče spotřebujeme přibližně dvě ampule anestetik za hodinu.“ Podle ní potřebují dodávky materiálu v hodnotě 70 tisíc rublů (přes 17 tisíc korun).
Rusové už na válku přispívat nechtějí
Podle dobrovolníků však chce stále méně lidí ruským vojákům pomoci. „Lidé jsou unaveni ze speciální vojenské operace. Každý měsíc jich posílá peníze méně. Částky, které věnují, se též snížily,“ uvedl jeden dobrovolník z Moskevské oblasti, přičemž použil ruský oficiální název pro válku na Ukrajině.
Jedním z důvodů snížené pomoci proudící do nemocnic je i to, že dárci raději poslali peníze lidem evakuovaným z ruských pohraničních oblastí po vpádu proukrajinských ruských dobrovolnických jednotek. I obyvatelé zde kritizovali stát, že ignoroval jejich potřeby.
Podle lékařů výrazně narostl počet zraněných v nedávných měsících během kvůli „bachmutskému mlýnku na maso“. Rusové se vrhali na ukrajinské město nestrategické důležitosti v až sebevražedných vlnách. Probíhající ukrajinská protiofenziva přispívá k dalšímu výraznému nárůstu.
Poslední oficiální ruské stanovisko k počtu padlých zaznělo loni v září, kdy ministerstvo obrany uvedlo, že na Ukrajině padlo okolo šesti tisíc vojáků. Už v té době o čísle vládly silné pochybnosti. Ukrajinský generální štáb odhaduje, že invaze do sousedního státu stála od počátku život více než 220 tisíc ruských vojáků.
